V létě 1949, rok po vyhlášení nezávislosti státu Izrael a vyhnání více než 700 tisíc Palestinců z jejich původních domovů, vyvraždí izraelští vojáci v Negevské poušti beduínský tábor. Při akci zajmou mladou beduínku, kterou znásilní, zabijí a pohřbí v písku. O několik desítek let později si Palestinka z Rámalláhu o této události přečte v novinách a impulzivně se rozhodne zjistit více. Její fascinace se postupně stává posedlostí, a to nejen kvůli povaze zločinu, ale i proto, že byl spáchán na den přesně čtvrt století před jejím narozením. Jde o podružný detail, který však spojuje její vlastní život s životem zavražděné dívky. Adania Shibli splétá příběhy obou žen do působivé meditace o válce, násilí a otázce, kde má ve vyprávění příběhů místo spravedlnost.