Abychom správně mohli posouditi Platónův stát, třeba si uvědomiti zpětně, že Platón při své konstrukci má na mysli podmínky řecké polis, malý rozsah její a instituci otroctví jako základnu, z níž společenský život vyrůstá, a za druhé, že celé jeho učení bylo takřka provokováno potřebami dne, veřejným životem tehdejším.

Třídí-li se ústavní zřízení podle toho, kdo jest v čele státu, jest ústava Platónova aristokracií, vládou nejlepších, v původním smyslu toho slova. Kdo jsou ti nejlepší a jakým způsobem se stávají nejlepšími, těmto otázkám jest věnována velká část Ústavy, již bychom velkým právem mohli nadepsati "ideály výchovy".

Úryvky pocházejí z předmluvy a z kapitoly O Platónově Státě.

Sedmé, opravené vydání.