V jedné z vil v Hradešínské ulici žila na počátku 20. století rodina průmyslníka a vizionáře Emila Kolbena - zakladatele ČKD a "českého Edisona". Jeho vnuk Hans Werner Kolben byl citlivý, nadaný mladík, který miloval jazyk a psal poezii. V srpnu 1942 ho v Praze zatklo gestapo, nejspíše na udání bývalého spolužáka, protože neměl na oblečení povinnou Davidovu hvězdu. Odvezli ho do Terezína, kde pokračoval v psaní básní.

V září 1944 byl deportován do Osvětimi a zemřel v únoru 1945 v koncentračním táboře Kaufering na tyfus. Bylo mu pouhých třiadvacet let. Jeho verše ale přežily.