Publikace mapuje složitý vývoj zahraniční politiky Rakousko-Uherska v období první světové války a snahu vídeňských politiků o ovládnutí území ruského Polska, s jehož ziskem vedoucí kruhy říše spojovaly naděje na zachování velmocenského postavení monarchie. V sedmi kapitolách je popsán dramatický zápas o ovládnutí tohoto teritoria, který pro podunajskou říši nebyl jen otázkou prestiže, ale také poslední šancí na přežití. Nebojovala totiž jen se svými nepřáteli z řad Dohody, ale především (byť jen na diplomatickém poli) s Německým císařstvím. Právě vojenské neúspěchy a krach plánů na ovládnutí Polska vedly k rostoucí závislosti na Německu, a v důsledku předznamenaly zánik monarchie a konec starého uspořádání Evropy.
Úvod
Polská otázka před rokem 1914
Zrození polské otázky
Počátky vzájemné rivality mezi Vídní a Berlínem
Obnovení Polského království
Czerninova éra
Konec války a polská otázka
Závěr
Seznam použitých zkratek
Prameny a literatura
Zusammenfassung
Jmenný rejstřík
Vypuknutí první světové války v létě 1914 logicky vedlo k zformulování válečných cílů účastníků konfliktu k představám o případném poválečném uspořádání. Polská otázka se v této souvislosti stala důležitým faktorem ovlivňujícím úvahy a záměry na obou válčících stranách. Zcela specifický problém představoval přístup a cíle rakousko-uherské politiky v této záležitosti. Nejde o problém, který by stál na okraji zájmu historiků, ale v našem prostředí byla zkoumání tohoto tématu věnována jen limitovaná pozornost, ačkoli bohatý, zčásti dosud neprozkoumaný archivní materiál nepochybně historikovi nabízí značné možnosti.
Základ pro předloženou studii poskytl Janu Županičovi rozsáhlý archivní výzkum ve vídeňských archivech (Haus-, Hof- und Staatsarchiv, Kriegsarchiv). Kromě toho vpotřebné míře využil i vydané prameny a prokázal znalost rozsáhlé odborné literatury. Koncepce práce je založena na prezentaci výsledků výzkumu několika základních, vzájemně propojených problémových okruhů. Na prvním místě je to samozřejmě rekonstrukce a analýza vývoje politiky Vídně v polské otázce a zhodnocení vlivu polské otázky na vztah Rakousko-Uherska a Německa. Další pozoruhodnou rovinu reprezentuje komparace přístupů vojenské a politické špičky k celému problému. Velmi cennou a potřebnou součást dizertace tvoří zasvěcený pohled hodnocení vývoje přístupů a stanovisek polské politické reprezentace během první světové války. Naopak poněkud stranou autor ponechává otázku vlivu politiky dohodových mocností na celou otázku resp. speciálně na vývoj politiky habsburské monarchie. Pozoruhodné postřehy a závěry vycházející z výzkumu nevydaných pramenů přináší práce zejména k problému vývoje rakousko-uhersko-německých vztahů s ohledem na představy o řešení polské otázky po válce. Autor s velkou znalostí událostí i jejich aktérů mapuje jednotlivé etapy vývoje, hodnotí dlouhodobé působení hlavních faktorů, stejně jako velkou paletu dílčích souvislostí a vlivů. Cennnou a nesporně správnou je Županičova snaha postihnout problém vjeho komplexnosti, kromě politických aspektů se zabývá i aspekty vojensko-strategickými či ekonomickými resp. jejich působením a vzájemným ovlivňováním a prolínáním. Autor poskytuje logické a oddůvodněné vysvětlení příčin ztroskotání austro-polské koncepce Vídně, přičemž značným přínosem jeho práce jsou v této souvislosti poznatky získané výzkumem nepublikovaného archivního materiálu. Je možno říci, že předložený text badatelským záměrem, koncepcí, způsobem zpracování i výsledky, které přináší, plně odpovídá požadavkům kvalitní vědecké práce.
Z recenzního posudku: prof. PhDr. Aleš Skřivan, CSc.