Učební text je určen studentům portugalské filologie na filozofických fakultách českých univerzit a zájemcům z řad romanistů a obecných lingvistů. Podrobně seznamuje se zvukovou stránkou současné evropské portugalštiny a s problematikou jejího fonologického systému. Práce je rozvržena do šesti základních částí. Fonetika předkládá některé obecné problémy oboru a seznamuje s příslušnou terminologií. Fonetika evropské portugalštiny přináší systematický výklad této discipliny. Fonologie je pojmovým a teoretickým uvedením do kapitoly věnované fonologii evropské portugalštiny, která obsahuje i stručný úvod do generativní fonologie portugalského jazyka. Následuje prozodie portugalštiny. Poslední oddíl, věnovaný grafémice, zkoumá vztah mezi zvukovou a psanou podobou portugalského jazyka. Součástí knihy je i seznam příslušné odborné literatury.

I. FONETIKA
1. UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY
2. MLUVENÁ ŘEČ:TVORENÍ, PŘENOS, PERCEPCE
2.1 Tvoření mluvené řeči
2.2 PŘENOS MLUVENÉ ŘEČI
2.3 PERCEPCE MLUVENÉ ŘEČI
3. FONETICKÁ TRANSKRIPCE
II. FONETIKA EVROPSKÉ PORTUGALŠTINY
4. UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY
5. HLÁSKY A JEJICH ZÁKLADNÍTŘÍDĚNÍ
5.1 Samohlásky
5.2 Polosamohlásky a polosouhlásky
5.3 Souhlásky
6. HLÁSKOVÁ SPOJENÍ V PORTUGALŠTINĚ
6.1 Hlásková spojení v rámci slov
6.2 Hlásková spojení na hranici slov
III. FONOLOGIE
7. UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY
7.1 Inventář fonémů
7.2 Fonologické protiklady
7.3 Distinktivní rysy fonémů
7.4 Kombinace fonémů
7.5 Dynamika fonologických systémů
7.6 K teorii grafických systémů
7.7 Suprasegmentální prostředky
IV. FONOLOGIE EVROPSKÉ PORTUGALŠTINY
8. PŘÍZVUKV PORTUGALŠTINĚ
8.1 Modifikační úloha místa přízvuku v portugalštině
9. PODSYSTÉM VOKALICKYCH FONÉMŮ
9.1 Ústní samohlásky
9.2 Problematika nosových samohlásek
10. PODSYSTÉM POLOVOKÁLŮ A POLOKONSONANTŮ
10.1 Realizace polovokálů a polokonsonantů
10.2 Distribuce polovokálů a polokonsonantů: dvojhlásky a trojhlásky
11. PODSYSTÉM KONSONANTICKÝCH FONÉMŮ 11.1 Inventář konsonantických fonémů
11.2 Realizace konsonantických fonémů a archifonémů
11.3 Distribuce souhláskových fonémů
11.4 Charakteristika vztahů v podsystému souhláskových fonémů
12. NEUTRALIZACE FONOLOGICKÝCH PROTIKLADŮ
13. KOMBINACE FONÉMŮ
13.1 Kombinacevokálůsvokály
13.2 Kombinace vokálů s polovokály a polokonsonanty
13.3 Kombinace konsonantů s konsonanty
13.4 Kombinace konsonantů s vokály
14. POZNÁMKY KE GENERATIVNf FONOLOGII PORTUGALŠTINY
14.1 Zásady generativního přístupu
14.2 Stanovení distinktivních rysů
14.3 Kritéria pro zařazení do fonologické matice
14.4 Fonologická pravidla
V. PROZODIE EVROPSKÉ PORTUGALŠTINY
15. UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY
15.1 Prozodické jednotky souvislé řeči
15.2 Prozodické prostředky souvislé řeči
VI. GRAFÉMIKA EVROPSKÉ PORTUGALŠTINY
16. UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY
16.1 Úvod do grafického systému evropské portugalštiny
Bibliografie
Seznam vyobrazení
Seznam tabulek
Rejstřík

Doc. PhDr. Jaromír Tláskal je publikačně i kompetenčně naším současným nejzdatnějším lingvistickým portugalistou. uznávaným na mezinárodní úrovni. Už první vydání jeho skript o fonetice současné portugalštiny v roce 1980 bylo pozoruhodnou novátorskou prací v oboru. Předložený rukopis druhého vydání, podstatně přepracovaného a doplněného, lze kvalifikovat jako dokonalou studijní příručku, poskytující uživatelům výstižný popis všech existujících variant portugalských fonémů. Autor používá důsledně mezinárodní fonetické transkripce IPA (API) a ve velmi dobře strukturovaném přehledu podává vyčerpávající charakteristiku všech základních realizací, kterou doplňuje poznámkami o různých anomáliích, kontaktových akomodacích, morfologick.y využitých opozicích, i historických zdrojích dnešního stavu. U každé hlásky systematicky uvádí její charakteristiku artikulační i akustickou.
V práci je obsažena poměrně složitá fonetika portugalštiny v celé své šíři. To je umožněno mimo jiné velkou autorovou erudicí, znalostí závažných prací portugalských, brazilských i zahraničních lusitanistů. Sympatické je (s ohledem na čtenáře), že všechny doklady jsou uvedeny s českým překladem. Postižena je i složitost orálních a nazálních diftongů, autor přihlíží i k variantám dialektálním a samozřejmě ke specifičnosti výslovnosti brazilské portugalštiny. Postihuje i generační vývojové tendence. Obecně fonetické výklady jsou omezeny na minimum nezbytné z hlediska pojmového a terminologického, pokud však jde o portugalštinu, je informační hodnota práce mimořádná. Svou důkladností a sytematičností může být práce vzorem pro zpracování fonetiky i vjiných románských jazycích.
Část věnovaná fonologii portugalštiny dává práci výrazný rozměr vědecký. I zde se jasně projevuje jak důkladná znalost lingvistické produkce ztéto oblasti, tak autorovo domýšlení otevřených problémů a uvažování o řešeních různých interpretačních možností. I když autorův základní příslupje strukturálně funkční, nacházíme v práci i výbornou aplikaci generativní fonologie a jejích výsledků.
Náležitá pozornost je věnována i grafémice. což je zvláště u portugalštiny velmi důležité vzhledem k odlišnému úzu evropskému a brazilskému.
Vcelku lze říci, že předložený rukopis je reprezentativním dílem pražské romanistiky. zralou prací zkušeného vědce i pedagoga a případné uveřejnění v některém z frekventovaných světových jazyků by sneslo srovnání s nejlepšími světovými pracemi na toto téma.
Předložený rukopis hodnotím jako mimořádně kvalitní a plně jej doporučuji k uveřejnění.
Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Bohumil Zavadil, CSc.