Autor se v jedné ze svých nejznámějších knih zaměřil na struktury a jevy, které mají svůj původ ve středověku a v určité formě přežily do současnosti. S mnohými z nich se setkáváme v běžném životě doslova na každém kroku, jen je nedokážeme rozpoznat. Fuhrmann hledá kořeny takových jevů, jako jsou každodenní pozdravy, ekonomické myšlení, pojetí pravdy, nepřátelství mezi národy, otázka celibátu, řády za zásluhy nebo vnímání smrti. Na příkladu císaře Barbarossy ukazuje, jak se někdy středověká skutečnost stává novodobým ideálem. A ten formují ideologické potřeby. Barbarossův duch pomáhá oživit ducha německého národa, dočká se i vtělení do osoby nacistického důstojníka, historie se jakoby navrací. Aby ukázal absurdnost podobných návratů, analyzuje Fuhrmann Barbarossovo politické počínání a cíle a výsledek srovnává s účelovými dezinterpretacemi devatenáctého a dvacátého století. Přitom nezapomíná ani na takový "středověk", který žije svým vlastním životem v textech moderních a postmoderních autorů v čele s Umbertem Ecem.