Bahrovy třísvazkové Dějiny německé literatury zahrnující období od raného středověku po současnost patří dnes již ke klasickým pracím literární historie. Dějiny vyšly poprvé koncem 80. let jako zhuštěný přehled literatury a literární vědy pro studenty v Americe. Především díky vysoké uživatelské hodnotě se poté ujaly také mezi studenty germanistiky i laiky v Německu. Celý text byl pro vydání, ze kterého vychází náš překlad, aktualizován a upraven. Každé literárně-historické období je pojednáno v samostatné kapitole specialistou na dané období. Základem výkladu je historická interpretace reprezentativních děl. Cílem těchto literárních dějin je nejen ukázat kontinuitu a proměny literárních forem a žánrů, ale sledovat také působení literatury ve společnosti. To také zohledňují výběrové bibliografie jednotlivých spisovatelů včetně doporučené literatury pro zájemce o další studium.
Ve třetím, závěrečném a nejobsáhlejším svazku Dějin německé literatury jsou představeny literární dějiny období realismu, naturalismu, impresionismu, secese, expresionismu, literatura v době fašismu a literatura současná až do 90. let. Bibliografie je doplněna o seznam českých překladů.
Předmluva
Realismus
Horst S. Daemmrich
Naturalismus
Roy C. Cowen
Impresionismus, umění stylu
Hugo Schmidt
Od expresionismu k exilu
Anton Kaes
Literatura za doby fašismu
Hans-Bernhard Moeller
Současná literatura SRN, Rakouska, Švýcarska a NDR (od roku 1945 do 90. let)
Otto F. Best
Příloha
Přehled bibliografických děl k dějinám německé literatury
Německá literatura v českých překladech
Vydavatel a autoři jednotlivých částí
Jmenný rejstřík
Rejstřík českých názvů děl
Rejstřík německých názvů děl
Věcný rejstřík
O kladech či záporech těch či oněch dějin literatury je možno vést dlouhé spory z hledisek vědeckých, didaktických i nakladatelských: Tak vykazují i Bahrovy Dějiny německé literatury mnohé klady (hutnost při vysoké vědecké úrovni výkladu, srozumitelnost a přehlednost členění i jednotlivých kapitol textu, spolehlivost fktických údajů, metodologická ustálenost - neeklekticismus metod, uplatnění - avšak nikoli přeakcentování - moderních literámě-vědných postupů, množství pdakzového materiálu atd.), přičemž za největší klad z hlediska nakladatelského je možno považovat skutečnost, že tyto dějiny literatury jsou (ve svém 2. přepracovaném a rozšířeném vydání) tím nejnovějším, co německá literámí historiografie vyprodukovala a je tedy možno předpokládat (a v textu je tato skutečnost zřetelně zakotvena), že budují na zkušenostech předchozích hodnotných dějin literatury (i na čtenářských zkušenostech z vlastního - i komerčně - velmi úspěšného prvního vydání).
Může-li tedy být spor o tom, které dějiny literatury jsou z těch či oněch důvodů nejvhodnější pro ty či ony účely a toho či onoho čtenáře, nemůže být ovšem rozhodně sporu o tom, že chybí-li české akademické obci dějiny německé literatury úplně - a to skutečně chybí - pak je to mezera, kterou je rozhodně nutno urychleně zaplnit. V dnešním čase vědecké specializace, která postihla i literámí historiografii, a v čase podfinancování vědeckých a univerzitních pracovišť je iluzorní předpokládat, že soustavné dějiny německé literatury by mohly vzniknout jako originální dílo z pera českých germanistů: je tedy překlad standardní publikace německé (kterou Bahrovy dějiny prokazatelně jsou) jedinou možností, jak tuto alarmující mezeru zaplnit.
Je možno důvodně předpokládat, že publikace, která překladem vznikne, nebude recipována jen germanisty-odbomíky a studenty germanistiky (kteří jsou schopni číst i německy, a tudíž by překlad nepotřebovali - odhlédneme-li od skutečnosti, že jejich kupní síla patrně nebude ve všech případech stačit německému knižnímu trhu), nýbrž bude sloužit i akademikům jiných (filologických a humanitních) oborů a interesované veřejnosti - o to účinněji, že Bahrovy dějiny literatury jsou dík svému přehlednému členění použitelné i jako příručka k cílenému vyhledávání informací k úzkému okruhu zájmu, a nikoli jen k soustavnému čtení.
Z recenzního posudku: Doc. Dr. Ingeborg Fialová
Potřebu vydat u nás dějiny literatury německého jazyka od počátku do současnosti není třeba dlouze zdůvodňovat; stačí konstatovat, že naše germanistika - na rozdíl od většiny filologických oborů -nemá a neměla (odhlédneme-li od dílčích skript a prastarých gymnasiálních přehledů) jedinou souhrnnou příručku tohoto typu v češtině. Navrhované Bahrovy Dějiny považuji za nejlepší řešení vzhledem k typové škále existujících německých děl i vzhledem k potřebám našeho publika: překlad velkých, mnohasvazkových děl (Hansers Sozialgesch. der dt. Lit. I-XII apod.) je mimo možnosti nakladatelství i koupěschopnost publika; jednosvazkové přehledy typu Metzlers Literaturgeschichte jsou naopak příliš stručné a vyhovovaly by spíš potřebám gymnasií. Pro Bahrovu příručku mluví tyto důvody:
1. Jde o příručku středního rozsahu, navíc mimořádně úspěšnou a prověřenou od 1. vyd. 1987/88 praxí širokého okruhu uživatelů, včetně německých studentů germanistiky.
2. Autory jednotlivých kapitol jsou vynikající němečtí specialisté na daná období působící vesměs na universitách v USA; jde tedy o germanisty, kteří znají také potřeby a recepční možnosti zahraničních uživatelů a berou na ně ohled.
3. Jde o práci metodologicky vyváženou: drží se nejpřehlednějšího členění na epochy, přitom uplatňuje řadu moderních hledisek včetně recepční estetiky a sociálních dějin literatury, ale na druhé straně nechce být "dějinami literatury beze jmen" (předml. Vin), tj. nenechává (alespoň ve sv. I a II) rozplynout jednotu autorského životního díla v "systému" obecných strukturních, žánrových, diskursních apod. hledisek.
4. Pojednává literaturu zásadně v širokém kontextu obecných dějin (každá kapitola začíná stručným historickým přehledem doby), v souvislosti s ostatními kulturními oblastmi (zejm. filosofií, výtvarným uměním atd.), a především v souvislostech mezinárodních (něm. baroko - evrop. petrarkismus; něm. expresionismus - evrop. avantgarda apod.).
5. Oproti starším literárním dějinám poukazuje i na teoretické problémy literární historiografie (relativnost členění na epochy, nesamozřejmost naší rekonstrukce dějinných fakt do jistého "obrazu" apod.), a je tím vhodná i pro studenty germanistiky; cenné jsou i pasáže věnované recepci a pozdějšímu působení děl a směrů.
6. Skloubením různých historiografických hledisek a příkladným edičním vybavením (rejstříky, výběrové seznamy nejnovější literatury) může být užitečná pro značně široký okruh uživatelů: učitele němčiny, studenty germanistiky, redaktory, kulturní pracovníky různého zaměření.
V jednotlivostech lze samozřejmě mít proti zvolené koncepci námitky, především co do proporcí: moderní lit. od naturalismu je věnováno méně místa, než bychom si přáli; lit. období fašismu je naddimenzovaná; 11/2 str. na Musila, 1 na Brocha oproti 21/2 str. na Bergengruena apod. nás asi neuspokojí.
Z recenzního posudku: prof. PhDr. Jiří Stromšík
