Kniha je věnována vývoji jednotlivých balkánských zemí i celému regionu jihovýchodní Evropy v letech druhé světové války. Dosud vydaná větší díla k dané problematice se zabývají spíše politikou velmocí, především Německa a Velké Británie, v tomto regionu či ve vztahu k němu, další četné práce se pak soustřeďují na vývoj v jednotlivých zemích v průběhu války. Práce Miroslava Tejchmana je první syntézou, která shrnuje současný stav vědomostí o kolaboraci a rezistenci a fenoménu občanské války v jihovýchodní části kontinentu, a tak usnadňuje pochopit nástup komunistické moci ve čtyřech balkánských zemích a jejich následnou sovětizaci. Komplexní obraz politických, vojenských, hospodářských i společenských dějin balkánských zemí v historicky poměrně krátkém, avšak co do následků významném období vychází z dosavadní literatury a ze snahy představit všechny existující výklady jak obecných, tak i národních dějin. V nesčetných případech existence naprosto se rozcházejících hodnocení, jak uvnitř jednotlivých národních historiografií, tak vzájemně mezi nimi, se autor snažil stát mimo tyto „spory“ či protiklady a nabídnout nezaujatý obraz složité politické scény Balkánu.

Předmluva
Úvod

I. ČÁST: BOJ O BALKÁN (1939–1941)
Kapitola 1
Balkánské státy v prvních měsících druhé světové války (září–prosinec 1939)
Soluňská fronta Neutrální blok

Kapitola 2
Boj o politické a hospodářské ovládnutí Balkánu (jaro 1940)
Agonie Balkánské dohody Velmoci a Balkán

Kapitola 3
Vliv nacistických vojenských úspěchů na balkánské státy (léto 1940)
Po pádu Francie
Druhá vídeňská arbitráž
Nástup generála Antoneska – zrodí se nový diktátor
Zápas o největší evropskou řeku

Kapitola 4
Italská agrese na Balkáně (podzim 1940)
Příprava útoku na Řecko
Útok na Řecko
Válka na Balkáně
Politická ofenziva Osy
Válka v Řecku pokračuje
Příprava jarního útoku

Kapitola 5
Ovládnutí Balkánu státy fašistické Osy (1941)
Přistoupení Bulharska k Paktu tří
Rumunské křižovatky

Kapitola 6
Přepadení Řecka a Jugoslávie (1941)
Převrat v Bělehradě
Operace Marita
Útok na Jugoslávii
Útok na Řecko

II. ČÁST: VÁLKA NA BALKÁNĚ (1941–1944)
Kapitola 1
Okupace a kolaborace (1941–1942)
Formování okupačního a quislingovského systému v jihovýchodní Evropě
Jugoslávie
Nezávislý chorvatský stát
Řecko
Albánie
Bulharsko
Rumunsko
Turecko
Německá ekonomická agrese
Genocida balkánských Židů a Cikánů
Německé menšiny v jihovýchodní Evropě za druhé světové války

Kapitola 2
Rezistence (1941–1943)
Jugoslávie
Četnici
Řecko
Albánie
Bulharsko
Rumunsko

Kapitola 3
Rok zlomu (léto 1943 – léto 1944)
Fronta
Jugoslávie
Řecko
Albánie
Bulharsko
Rumunsko
Turecko

Kapitola 4
Velmoci a Balkán (1943–1944)
Nacistické Německo a Balkán
Velká Británie a Balkán USA a Balkán SSSR a Balkán

III. ČÁST: CESTA K JALTĚ A POSTUPIMI (1944–1945)
Kapitola 1
Ústup ze slávy (1944)
Německo vyklízí Balkán

Kapitola 2
Od revoluce k občanské válce (srpen–prosinec 1944)
Rumunsko
Bulharsko
Řecko
Albánie
Jugoslávie

Kapitola 3 Sovětizace (1945)
Rumunsko
Bulharsko
Jugoslávie
Albánie
Řecko
Turecko

Kapitola 4
Velmoci a Balkán (1944–1945)
Britská politika na Balkáně
Sovětská politika a Balkán
Balkánská politika Spojených států amerických

Závěr
Seznam zkratek
Poznámka k výslovnosti osobních a zeměpisných jmen
Bibliografická poznámka
Seznam použitých pramenů a literatury
Summary
Jmenný rejstřík

Předložená syntéza historie Balkánu za druhé světové války je završením dlouholetého badatelského úsilí předního českého balkanisty. Studie navazuje na autorovy předchozí práce. M. Tejchman předložil fundovanou studii, opírající se o rozsáhlé dlouholeté studium pramenů a literatury. Rozsáhlý seznam excerpovaných archivů, pramenných edic, memoárové literatury a odborné literatury uvádí dokumenty britských, německých, jugoslávských, slovenských archivů, (využívá i zprávy československé válečné sítě na Balkáně), dále pak vedle zmíněných jazyků pramenné edice a paměti italské, maďarské, sovětské i francouzské. Vskutku impozantní je seznam prostudované odborné literatury. Podrobná a pečlivá heuristická příprava byla nutným předpokladem pro vytvoření syntetické práce. Práce vznikala postupně a byla doplňována o výsledky archívních výzkumů, nových edic, ale i přístupy a hodnocení.
Sledovaná problematika je vyváženě rozdělena do tří velkých celků. Sleduje balkánské státy jednak jako průsečík střetávání politických a hospodářských zájmů evropských velmocí - Velké Británie, která se po vypuknutí druhé světové války snažila udržet neutralitu na Balkáně a opírala svou politiku především o Turecko, Řecko a částečně Rumunsko, do své kapitulace v červnu 1940 Francii, která ale na rozdíl od Británie zvažovala možnost otevření soluňské fronty a jako jejich protihráče Německo a Itálii, na jejichž podporu spoléhaly při realizaci svých revizionistických požadavků Maďarsko a Bulharsko. Po porážce Francie nacistické Německo se stalo jednoznačným hegemonem i na Balkáně a odsoudilo Itálii k druhořadé roli. Zároveň využili oslabení Rumunska i Sověti, aby si vynutili odstoupení Besarábie a oproti tajnému dodatku paktu Molotov-Ribbentrop nově i severní Bukoviny. Autor ukazuje, jakým způsobem nacistické Německo upevnilo své postavení a jako hlavní arbiter rozhodlo o reorganizaci prostoru vídeňskou arbitráží (za sekundování Itálie) na úkor Rumunska. V druhé rovině navazující organicky na prvou autor analyzuje diplomacii balkánských států. Zatímco revizionistické státy (Maďarsko, Bulharsko) využily německé a italské podpory při uplatnění svých územních nároků, státy, které podporovaly versaillský systém, se musely smířit s německou hegemonií a přizpůsobit se německým představám. Pro státy nekonvenující německým představám nebylo místo. Ve finální fázi pak fašistický blok přistoupil k útoku proti posledním slabinám nového pořádku - Řecku a Jugoslávii.
V druhé části publikace autor podrobně dokumentuje, jak vzrůstající závislost vedla německé satelity k otevřenému zapojení do války. Studie nesleduje jen diplomatickou a vojenskou rovinu zápasu na Balkáně a o Balkán, rozebírá vnitřní faktory vývoje v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku, Jugoslávii, Řecku a Albánii a narůstající partyzánskou aktivitu. V závěrečné části M. Tejchman věnuje pozornost prosazení protifašistické rezistence a zkoumá mezinárodní a vnitřní předpoklady pro prosazení sovětského vlivu na Balkáně včetně britských aktivit na obranu svých tradičních zájmů ve Středomoří. Autor shrnuje podmínky pro nástup nových, komunistických mocenských struktur vystupujících na nadnárodním základě a jako důležitý předpoklad pro jejich prosazení zdůrazňuje selhání předchozích autoritativních monarchií a především válečné kataklyzma nacionalismu ústícího do genocidních praktik především chorvatského fašismu.
Na práci je třeba ocenit komplexní záběr, v němž však širší problémy celoevropského boje o moc a vliv za druhé světové války a regionální měřítko do sebe organicky integrovaly dílčí, přece však pro pochopení vývoje relevantní problémy národních dějin. Práci doporučuji k vydání. Je psána čtivým způsobem, zároveň však odpovídajícím nárokům odborného textu. Zaplňuje mezeru v české historiografii a její knižní vydání zprostředkuje poznatky širokému okruhu specialistů, zájemců o problematiku, ale i studentů historie a balkanistických specializací.

Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Luboš Švec, CSc.