Třetí svazek učebních textů ze soudobé sociologie přináší stati, jejichž společným jmenovatelem je problematika aktuálních procesů probíhajících v soudobých společnostech. Publikace obsahuje texty zabývající se sociální změnou, teorií postindustriální společnosti a společnosti vědění, dále ekologickou problematikou, koncepty práce a kvality života, sociálním státem či koncepcí společnosti prožitku a narcismu. Další kapitoly se věnují teorii kultury, civilnímu náboženství, mediální realitě, multikulturalismu a jiným rizikovým oblastem, konfliktům a střetům v období postmoderny a globalizace.

Úvodní poznámka editora
Jiří Šubrt – Proměnlivý charakter soudobých společností (namísto předmluvy)
Jiří Šubrt – Koncepce sociální změny v pojetí Daniela Bella
František Znebejánek – Postindustriální společnost a sociální hnutí: Alain Touraine
Arnošt Veselý – Společnost vědění
Kateřina Rounová – Římský klub – významný subjekt na poli celosvětové diskuse o ekologické problematice
Ondřej Svatoň – Proměny konceptu práce v soudobých sociologických teoriích
Lenka Svobodová – Kvalita života
Stanislav Holubec – Minulost, přítomnost a budoucnost sociálního státu
Gabriela Thondlová – Společnost prožitku: Gerhard Schulze
František Bartoš – Narcismus v postmoderní společnosti: Gilles Lipovetsky
Hana Horáková-Novotná – Aktuální diskuse k teoriím kultury
Jan Jüptner – Civilní náboženství
Marek Německý – Kulturalistická sociologie: Jeffrey Alexander
Jiří Bystřický – Sociální realita jako softwarová realita (Baudrillard – Virilio)
Jan Váně – Postmoderna – předsudky, pomluvy, nedorozumění aneb pokus o typologii
Tomáš Hirt – Multikulturalismus: uzavřená kapitola, nebo aktuální politická vize?
Lukáš Urban – Globalizace
Karel Černý – Střet civilizací?
Oleg Suša – Problémy rizika a konfliktu v podmínkách současné globalizace

Posuzovaný text kolektivu Jiřího Šubrta s podtitulem "Diagnózy soudobých společností" završuje široce pojatý víceletý projekt učebních textů ze soudobé sociologie pro pokročilejší posluchače sociologie, případně dalších společenskovědních disciplín, s nimiž teoretičtí sociologové obvykle úzce spolupracují.
Znalost předchozích dvou dílů umožňuje navíc čtenáři a posuzovateli širší pohled na dílo jako celek. Různé informace, náhledy a zamyšlení nad různými autory, tématy a problémy ize při četbě celku celého třídílného díla postupně rozšifovat, doplňovat, prohlubovat a konfrontovat. Získáváme tak veimi komplexní a vnitřně členitý obraz o soudobé sociologii, jejích autorech (veimi dobře známých a bohatě citovaných i překládaných, ale i téměř v naší sociologické obci neznámých), preferenci témat a i jejich uchopení, teoretických přístupů i metodologických východisek. Jak již je tradicí, čtenář u každé kapitoly nalezne bohaté seznamy pramenné i sekundární literatury.
Poslední díl práce nese v podtituiu bližší tématické určení "diagnózy" soudobých společností. Pod oněmi diagnózami se pak skrývají veimi rozmanité pohledy na soudobé společnosti, představy o nejvýraznějších faktorech a trendech jejich vývoje, jejich problémech. Jsou prezentovány i různorodé a mnohdy rozporné představy o další možné budoucnosti a jejích alternativách, někdy i o možných cestách.
Na rozdíl od předchozích dílů je celý text uveden a jednotlivé kapitoiy jsou tak zarámovány předmluvou editora J. Šubrta, v níž jsou rovněž rekapitulovány í některé tématu se dotýkající základní myšlenky předchozích díiů. Předmluva se stává tak i dobrým vodítkem v ceiku publikace.
Právem je připomenuto i to, že prezentovaná publikace se řadí tématicky po bok např. Petruskovým "Společnostem pozdní doby", Pongsovy publikace "V jaké společnosti vlastně žijeme?" a dalším, a tak nabízí i možnost konfrontace s těmito a dalšími díly, spolu s nimiž pak zaplňuje letitou mezeru o co nejširší poznání přístupů soudobé sociologie.
Stejně jako v předchozích dílech lze vyzdvihnout širokou účast známých odborníků i začínajících autorů, kteří zde dostali svoji příležitost předvést své dosavadní poznání v publikaci, která si klade za úkol stát se základním vysokoškolským učebním textem pro náročné čtenáře.
Zřejmě i volba širokého týmu spolupracovníků umožnila orientaci nejen na zásadní charakteristiky soudobých společností, ale i na některá přece jen spíše dílčí témata a méně známé autory.
Více než v předchozích dílech je tu prezentována nejen ona celková rozmanitost tématická a teoreticko-metodoiogická, ale také úsilí o interdisciplinaritu, kdy jsou zúročovány nejen čistě sociologické pohledy, ale, v některých textech velmi výrazně a programově, i přístupy filosofické, antropologické, politologické, historické, psychologické, ekonomické a dokonce i biologické). Jasná je i rozmanitosi žánrová - od strohých informací, přes didakticky přehledně pojaté výklady až po hlubší teoreticko metodologické kritické rozbory (v ojedinělých případech poměrně složitě pro potřeby učebnice formulované). Své místo v učebnici nacházejí i texty, které nelze pojmout v rámci tradičního schématu "nehodnotící sociologie", ale naopak reprezentují sociologii zřetelně společensky a i sociálně politicky angažovanou (aniž upadají do planého politizování), nejčastěji v duchu kritické reflexe společenského vývoje v "globálním věku".

Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Radomír Havlík, CSc.