Monografie Německé tělovýchovné a sportovní spolky v českých zemích a Československu se zabývá vznikem a vývojem vybraných německých tělovýchovných, sportovních, skautských a turistických spolků v českých zemích a Československu. Zahrnuje časové období od 60. let 19. st. do roku 1938. Její autoři se zabývají mírou přispění jednotlivých organizací německým národně emancipačním snahám, jejich vztahy s českými spolky a vazbami s rakouskými i říšskoněmeckými organizacemi v kontextu vývoje české i německé politiky a státoprávních změn po vzniku Československé republiky. Dále se zaměřili na vlastní náplň činnosti těchto spolků.

Úvod
Turnerské hnutí v českých zemích od svých počátků do roku 1918 (Roman Šinkovský)
Srovnání vývoje brněnských a pražských turnerských spolků v letech 1861–1914 (Harm-Hinrich Brandt)
Dělnický tělovýchovný a sportovní svaz v první Československé republice (Thomas Oellermann)
Proměny německo-českých fotbalových vztahů v českých zemích a Československu (Marek Waic, Stefan Zwicker)
Němečtí veslaři v českých zemích a Československu (Marek Waic)
Německé turistické spolky v českých zemích do roku 1918 (Ladislav Kašpar)
Německé turistické spolky v Československu 1918–1938 (Martin Pelc)
Německé „hnutí mládeže“ v Čechách (Tomáš Jelínek)
Německé tělovýchovné organizace a spolky na Slovensku v letech 1918–1938 (Miroslav Bobrík)

Monografie Německé tělovýchovné a sportovní spolky v českých zemích a Československu (Marek Waic a kol.) se zabývá tematikou, kterou se česká historiografie tělesné výchovy a sportu dosud nezabývala - do roku 1989 především z politických důvodů, protože německé organizace v českých zemích a Československu byly tabu, přístup k historickým pramenům dokládajícím jejich činnost byl problematický a objektivní interpretace jejich významu pro rozvoj tělesné výchovy, sportu, turistiky a skautingu vyloučena.
To je také důvod, proč jediná rozsáhlejší práce, která do této doby vyšla, je z pera německého historika Andrease Luha (Deutscher Turnverband in der Ersten Tschechoslowakischen Republik) a je založena především na historických pramenech z fondů sudetoněmeckých organizací.
Také na předkládaném textu se podíleli němečtí historici. Např. autorem druhé kapitoly je bývalý vedoucí katedry nejnovějších dějin na filozofické fakultě Univerzity Wůrzburg, světové a odborné veřejnosti dobře známý historik rakouské monarchie 19. století, profesor Harm-Hinrich Brandt. Jeho srovnání činnosti brněnských a pražských turnerských spolků přináší velmi zajímavou sondu do společenského života české i moravské metropole. Další dvě kapitoly z pera Romana Sinkovského a Thomase Oelermana o německých tělocvičných spolcích dokládají, že v autorském kolektivu nalezneme vedle renomovaných historiků mladé badatele, kteří se opírají o zatím nepublikované výsledky své doktorské a diplomové práce. Věnovat se německým spolkům zastupujícím všechna sportovní odvětví není možné. Výběr veslování - sportu, kterému se jako prvnímu v českých zemích dostalo organizačního rámce - a již před první válkou nejpopulárnějšího fotbalu, je velmi šťastný. Vedle odpovídající reprezentativnosti totiž velmi dobře ukazuje proměnlivost česko-německých sportovních vztahů i okolností, které je bezprostředně ovlivňovaly. Zvláště u fotbalu se na ně autoři zvlášť koncentrují, a to především proto, že v této jediné kapitole nemusí příliš sledovat vlastní vývoj jednotlivých klubů, protože je již popsán v dílech K. Petrů "Dějiny československé kopané" a L. Krále "Historie německé kopané v Čechách".
Zcela poprvé se v knize také objevuje historický vývoj německé turistiky a skautingu v českých zemích a Československu. Předkládanou monografii uzavírá rozsáhlejší kapitola o německých organizacích na Slovensku. Ta jediná se již opírá o publikované dílo autora (Bobrík, M. "Německá menšina na Slovensku a jej tělovýchovné a športové aktivity v rokoch 1918-1945), ale do knihy právem patří, protože nejen že nabízí důležité srovnání s českou a moravskou částí Československa, ale velmi dobře dotváří celkový obraz vývoje a společenského významu organizací německé tělesné kultury v českých zemích a
Československu.
Práce nepůsobí vždy zcela heterogenním dojmem, ale to způsobuje samo téma - např. pokud
Němci v českých zemích vytvořili do první světové války síť zcela autonomních regionálních
turistických organizací a naopak němečtí skauti v českých zemích byli integrální součástí
rakouských a říšských hnutí, nemohlo se to v textu neodrazit.
Navíc autoři našli jednotící analytický přístup - zamyšlení nad přínosem spolků společenskému životu "českých" Němců a utváření jejich národní identity, a také se věnují česko-německým vztahům, přičemž jasně ukázali rozdílnost v jejich úrovni, charakteru i konkrétním historickém kontextu v jednotlivých oblastech, kterým je kniha věnována.

Z recenzního posudku: Mgr. Jitka Schůtová, Ph.D.