Základní pojmy bývají užívány sice se samozřejmostí, avšak bez vědomí jejich filosofického fundamentu. V knize se nejprve krátce vymezují tyto termíny: výchova, výuka, učitel, teorie vyučování, žák, teorie učení, učivo, vzdělání. Potom jsou zevrubně prošetřovány ty nejdůležitější, totiž výchova, vzdělání, učitel, žák a názornost. Protože pedagogika deklaruje, že výchovné a vzdělávací působení nemá být povrchní, poslední reflexe se obrací k lidskému nitru.
Předložený text je filosofickou reflexí nejen pojmové výbavy školské pedagogiky, ale zaměřuje se na klíčové otázky teorie výchovy prizmatem současných společenských změn s ohledem na proměnu hodnot odrážející se právě ve významových posunech klíčových pojmů pedagogiky.
Práce je výrazem zralé filosofie, rozvíjí základní témata, která Palouš sleduje dlouhodobě, činí to zde však novým, inspirujícím způsobem. Je také jakousi generační výpovědí učitele učitelů o hodnotách výchovy a vzdělávání v posledních 20. letech, z nichž vzešla nová generace učitelů a vychovatelů. V textu je zřetelná patočkovská dikce myšlení, k níž se autor programově hlásí, na ni navazuje ajedinečným způsobemji rozvíjí.
Z recenzního posudku: doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc.
Prof. Radim Palouš, který v nedávných dnech oslavil důstojné životníjubileum, v předloženém textu vychází ze svých celoživotních lásek: z antické filosofie, z křesťanské tradice, z Jana Amose Komenského, ale i z fenomenologické kritiky vědy (či vědotechnikyjakji nazývaljeho milovaný učitel prof. Jan Patočka). Jeho výklady nejsou žádné suché a vyčerpávající úvahy, ale stručná a hutná shrnutí dlouholeté kontemplace nad základy, o které se jeho filosofické úvahy o pedagogice opírají.
Filosofie výchovy není věda v pravém slova smyslu, ale cesta ke skrytým předpokladům lidské aktivity - a touto cestou se autor ve svých úvahách vydal. Náhled, který na této cestě vytěžil, předkládá čtenáři k úvaze a k vlastnímu zamyšlení, místy vybízí, místy nutí ke změně zorného úhlu, ale zcelajistě nezapře i své osobité vidění některých problémů, k němuž dospěl studiem řady autorit ve filosofii a v oblasti pedagogiky.
Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Jaroslav Koťa
