Monografie Gymnastika jako tvůrčí akt systematizuje nové přístupy k problematice tvorby hudebně-pohybové kompozice, kterou vnímá jako problém nejen tělovýchovný a sportovní, ale také umělecký. Zaměřuje se na kreativní aspekty gymnastiky a na originální prezentaci gymnastického obsahu formou pohybových skladeb. Sociologické kořeny této jedinečné produkce, stejně jako aspekty estetické, psychologické a pedagogické, ukazují podobnost tohoto fenoménu s tvorbou uměleckou. Tvůrčí proces je dokumentován pedagogickým experimentem z výuky modernizovaného obsahu hudebně-pohybové výchovy a je doložen obsáhlou diskusí vycházející z četných rešerší světové literatury. Téma monografie je specifickým příspěvkem do oblasti vědecko-výzkumného a odborného zájmu oboru kinantropologie.

Předkládaná monografie Gymnastika jako tvůrčí akt sedmičlenného kolektivu autorů katedry gymnastiky Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy pod vedením doc. PhDr. Vilémy Novotné hledá na půdorysu variabilních gymnastických projevů průniky mezi tvůrčí a interpretační činností hudební i pohybovou. Jak uvádějí sami autoři, je to poprvé, co se nyní formou monografie zpracovává kreativní aspekt gymnastiky..., a to oporou o vlastní výzkum, zčásti o vědecké a výzkumné články, případně o příspěvky zveřejněné v recenzovaných časopisech a sbornících, vědeckých monografiích, disertačních a habilitačních pracích. Dílčí materiály navazují na výzkumné projekty a výzkumné záměry Univerzity Karlovy, Fakulty tělesné výchovy a sportu".
Otázka mezioborové (polyestetické) integrace se stává vysoce aktuální, a to jak v oblasti pedagogické, tak i vědecké. Stále častěji se v odborné literatuře poukazuje na fakt, že rozvoj vědeckého poznání je spojený s diferenciací a s úzkou specializací jednotlivých věd, s terminologickou a definiční rozvolněností, s významovým překrýváním termínů v různých autorských pojetích apod. Proto se v současné době objevuje tendence hledat v podmínkách multidisciplinární komunikace společný jazyk a terminologii, mezioborové přesahy. S potěšením jsem kvitovala, že vazba hudby a pohybu v této monografii našla společnou řeč nejenom v principech hudební a pohybové tvorby, v respektování obdobných výrazových možností při prezentaci obsahového sdělení, ale vzala v úvahu i obecný základ v psychologii kreativity. Zde je pak možno z hlediska vazby obecného a zvláštního identifikovat několik stupňů projevů či analýz. Od respektování obecných zákonitostí psychologie tvořivého procesu či např. obecné charakteristiky jednotlivých rysů tvořivé osobnosti po specifičtější projevy v hudebně pohybových situacích, od užívání pojmu tvorba ke specifičtějším pojmům hudební nebo pohybová tvořivost a následně k naprosto jedinečným, konkrétním, individualizovaným kreacím např. v pohybové improvizaci na hudbu apod. Objevuje se zde též vazba tvůrce (hudby, choreografie) a interpreta (tanečník, cvičící jedinec, žák - funkce interpreta hudebního se automaticky předpokládá, vyplývá z požadavku adekvátního pohybového výrazu k charakteru skladby.) Vztah pohybu a hudby je podán recipročně. Pohybovou interpretaci lze chápat jako akt zprostředkování díla (mezi autorem a příjemcem, mezi zapsanou, sluchově přijímanou a viděnou "formou" díla apod.), určitou realizaci něčeho předem daného, kdy za pomoci systému specifických vyjadřovacích pohybových prostředků provádí subjekt nonverbální výklad zvukově realizovaného díla. Zdůrazněna je však i druhá stránka vzájemné vazby (v podstatě dominantní), kdy k příslušné pohybové kreaci je komponována či vyhledávána vhodná hudba. V obou pojetích je zdůrazňována tvořivost výkonného subjektu.
Ráda konstatuji, že studium předložené monografie bylo pro mne (ač pouhého hudebníka) velmi přínosné a odkrylo mi mnohé vazby mezi hudbou a pohybem. Domnívám se, že tato publikace bude vyhledávána nejenom na poli tělesné kultury, ale bude přínosem i pro hudebně pohybovou výchovu, realizovanou v rámci všech forem výchovy hudební.

Z recenzního posudku: Doc. PaedDr. Hana Váňová, CSc.