© Nakladatelství
KAROLINUM 2020

RSS RSS   facebook


visa visa
maestro maestro

webmaster

VŠECHNY ZDE NABÍZENÉ PUBLIKACE MÁME SKLADEM

košík

VÁŠ NÁKUP


0 POLOŽEK
CENA: 0 VČETNĚ DPH



Domácí stránka  > NÁBOŽENSTVÍ  > křesťanství  > detail titulu

DETAIL TITULU:

Za Kralickou do Kralic aneb 400. výročí Bible Kralické

Moravské zemské muzeum 2013

;215 str.
ISBN 9788070284094

obálka
-10% 310,-
279,-
1-2 ks

Je tomu právě čtyři sta let, co v nevelkém západomoravském sídle vzniklo jedno z formativních děl kulturní identity slovanského obyvatelstva českých zemí, kniha Písma svatého známá pod jménem Bible kralická. Jednosvazkové vydání Bible, v němž se završovalo desetiletí trvající úsilí tiskařů, editorů a překladatelů v Kralicích, bylo bezpochyby dobovou kulturní událostí. Ovšem až v následujících staletích se Bible kralická stala dokladem, stvrzením, imperativem i korelativem české národní identity. Skrze ní a v ní se v symbol srůstají křesťanské české proudy, v ní a s ní se otiskl, uchoval a následně i dále rozvíjel český jazyk, jejím prostřednictvím bylo zesíleno pouto česky hovořících, čtoucích a píšících obyvatel Čech, Moravy a Slezska. I touto Biblí bylo světlo Písma vyzařováno do bližší i vzdálenější ciziny. A v mnohých lokacích - zejména na Slovensku, ale též v nizozemském pevnostním městě Naarden, v Anglii či ve Spojených státech amerických - září dodnes.

Samotná Bible kralická je dílem završujícím českou reformaci, staletí působí svou kulturní hodnotou nadkonfesijně. Je celonárodně podstatnou. Její jedinečnost tkví ve způsobu jazykového i literárně-uměleckého podání Písma svatého, ovšem též v technických parametrech: Mimo jiné ve skutečnosti, že nebyla do češtiny překládána z latiny, z tzv. Vulgáty, ale jako vůbec prvá z řečtiny, aramejštiny a hebrejštiny.

Jazyková kvalita nového překladu, jenž se ovšem kreativně opíral i o starší biblické české podklady, byla neobyčejně vysoká a pro budoucí spisovnou podobu českého jazyka v řadě ohledů normativní. Ono čtyřsetletí vztahované k roku 1613 je vlastně až posledním milníkem v činnosti českobratrské tiskárny v Kralicích nad Oslavou, vždyť za čtyři desetiletí na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století vzniklo v Kralicích na šest desítek titulů. Tzv. Šestidílka - Bible s řadou vysvětlivek a komentářů fyzicky rozvržená do půltuctu svazků - byla ve zdejší tiskárně usilovně vytvářena v letech 1579 až 1594, jednodílné Bible vznikly pak roku 1596 a právě před čtyřmi sty lety. Vydání z roku 1613 se stalo východiskem pro většinu dalších edicí v následujících stoletích. Je také symptomatické, že po vyčerpávajícím půl století překladatelského, editorského a vydavatelského díla Jednoty bratrské následovala stoletá césura, v níž žádná další Bible v češtině nevyšla. Výjimkou je jen Komenského nizozemské vydání komorního Manuálníku roku 1658.

Novodobá česká kultura vzešlá z osvícenství a obrození se fenoménem Bible kralické také zabývala. V průběhu 19. a 20. století se posiloval již dříve zformovaný mýtus Komenského - učitele národa, Komenského - exulanta loučícího se na zemské hranici s otčinou i Komenského - reformátora českého jazyka, ale také mýtus díla vzniklého ve šťastném intervalu, či jinak s Boží milostí - Bible kralické. Krásné literatuře je tato bible trvalým inspiračním zdrojem. Stačí vzpomenout na texty Antonína Jaroslava Puchmajera, Karla Jaromíra Erbena, Ivana Olbrachta, Stanislava Kostky Neumanna či na její vliv na slovenského literáta a překladatele Andreje Sládkoviče.

Po roce 1918 se Bible kralická stala součásti státní národní ideologické politiky. Její všeobecné oslavování, více než důstojné včlenění do školní vzdělávací doktríny i propagandistické či umělecké zpracovávání tématu Bible a Komenského v řadě tvůrčích a publicisticko-informačních re?exí vedlo k obecné penetraci československého společenského prostředí myšlenkami o fundamentální podstatnosti a jedinečnosti kralického díla. Stalo se tak právem, ovšem právě v oné době ale Bible kralická začala pro většinovou společnost být více symbolem a znakem, než výsostně vrcholným jazykovým, literárním a historickým zpodobněním Písma. Kritické re?exe kralického literárního počiny byly řídké a vyhrazeny nevelkému okruhu historiků.

Vyhrocené společenské poměry konce třicátých a první poloviny čtyřicátých let 20. století přirozeně nedovolily mýtu Bible kralické poklesnout z piedestalů formativních národních symbolů. A tato situace paradoxně trvala i po zbytek 20. století. Pro většinu české populace tak zůstává historickým a kulturním fenoménem, hlubší povědomí o ní však plošně není velké.

Na druhé straně jistou citlivost české národní komunity ve věci Bible kralické, respektive přetrvávající konfesní pnutí se odráží i v rozporuplném přijímání nového protestantského překladu Písma z konce minulého a začátku tohoto století. Ten byl vydán v letech 1994 až 2009 jako Nová Bible kralická, prosazuje se však postupně název Bible 21.

Moravské zemské muzeum rozvíjí badatelskou a edukační činnost ve vztahu ke Kralicím i Bibli kralické již od minulého století. Na začátku druhé poloviny 20. století došlo k odkrytí zbytků kralické tvrze a ve vazbě na nálezy zde učiněné vznikl na konci šedesátých let minulého století Památník Bible kralické - objekt Moravského zemského muzea.

Kralické dílo je dnes v postavení ekvivalentnímu Jiráskovým historickým trilogiím či Babičce Boženy Němcové: Všichni o nich vědí, takřka nikdo je nečetl. Zejména proto je nyní a zde na místě Bibli kralické popřát vztaženo k dnešku i pro dny budoucí méně formálního oslavování a naopak více soustředěných přemýšlivých čtenářů. Budou-li jimi mladí hledající lidé, dokázali bychom dokonce naplnit Komenského symbolickou národní závěť - Kšaft umírající matky Jednoty bratrské v jedné z nejniternějších a nejtěžších dimenzí. Je dobře, že Moravské zemské muzeum může svými expozicemi v Kralicích o Janu Amosi Komenském a Bibli kralické takovému snažení napomoci.