V první dekádě první republiky se zásadně proměnily podmínky, za nichž mohly československé umělkyně vystavovat v zahraničí a začleňovat se tak nejen do širšího kontextu dobového "ženského umění", ale rovněž do moderního umění jako celku. Političtí představitelé meziválečného Československa si byli dobře vědomi toho, že export umění a kulturních hodnot může posílit status mladé demokracie a přinést ekonomický profit, a "ženské umění" pro ně bylo v rámci kulturních výměn a zahraniční kulturní politiky zajímavým artiklem.

Výstavní katalog se soustředí na zmapování dosud málo studovaného fenoménu "ženského umění" na české výtvarné scéně dvacátých a třicátých let 20. století, a to především skrze jeho úlohu v dobové státní reprezentaci.

Jeho hlavní součástí bude rekonstrukce nejvýznamnějších "vývozních" expozic, jež se mezi válkami realizovaly pod kuratelou ženských spolků a jež umělkyním z prvorepublikového Československa poprvé ve větším měřítku umožnily vstup na mezinárodní umělecké kolbiště.

Katalog akcentuje vynikající práce českých meziválečných umělkyň - ať již více známých představitelek užitého umění nebo malířek a sochařek, jejichž práce bývá neprávem opomíjena. Stranou však nenechává ani představitelky dobového "středního proudu", který byl součástí exportních "ženských" výstav mezi válkami. Ten totiž odrážel nejen doznívající diletantismus v práci řady umělkyň podporovaných mladým státem, ale rovněž konformismus a akademickou doktrínu ovládající v této době oficiální propagaci českého umění.