The volume presents the author’s articles written in the last fifteen years, dealing with the interaction between syntax, functional sentence perspective (information structure) and text in present-day English. It is divided into five parts, I Syntactic Constancy, II Syntax FSP Interface, III FSP and Semantics, IV Syntax, FSP, Text and V Style, which reveal the two facets of functional sentence perspective: syntactic structures as realization forms of the carriers of FSP functions, and the connection of FSP with the level of text. The first and the last two parts frame the content of the volume in treating the role of functional sentence perspective at the syntactic and the textual levels. At the former, FSP is investigated as a potential factor of syntactic divergence between English and Czech, at the latter the role of FSP is examined with respect to theme development, text build-up and style. The points discussed in the other parts concern, among others, the hierarchical relationship between syntax and FSP, the question of potentiality in FSP structure, different realization forms of FSP structure and FSP functions, general and specific questions of word order, with major attention paid to the role of semantics.

Předložená monografie je pokračováním autorčiny dvousvazkové publikace Studies in the English Language, Part 1 and Part 2. Tematicky pokračuje autorka v obšírném a velmi důkladném studiu syntaktické struktury anglického jazyka v porovnání s češtinou na základě teorie funkční větné perspektivy. Aktualizuje a prohlubuje interpretaci zakladatele této teorie Viléma Mathesia a jejího pokračovatele Jana Firbase, opírá se o práce dalších badatelů v této oblasti, mezi nimiž zdůrazňuje také spoluzakladatele Pražské školy Josefa Vachka, který cíleně sledoval potřebu studovat funkční mnohovrstevnost a variantnost anglické syntaktické struktury a porovnávat ji s češtinou. Tohoto úkolu se Libuše Dušková podle očekávání zhostila se ctí. Monografické zpracování komplexního pohledu na syntax a její textové zapojení svědčí o erudovaném a sofistikovaném přístupu autorky a také o jejím zasvěceném vhledu do textových, diskurzních a stylistických funkcí věty jako celku a jednotlivých větných členů.
Monografie je rozčleněna na pět samostatných kapitol, sevřených obsahovou posloupností, danou uvedením zkoumané problematiky od částí k celku, tedy od syntaktické konstantnosti jednotlivých větných členů (podmetu, adverbiálních určení a dalších větných členů) přes vztah syntaxe a funkční větné perspektivy, vztah FSP a sémantiky a v neposlední řadě textového a stylistického zapojení syntaxe při strukruraci vyšších, nadvětných celků.
Způsob autorčiny prezentace jednotlivých kapitol zohledňuje potřeby čtenáře. Přináší velké množství zpracovaného jazykového materiálu a umožňuje tak čtenáři spolupráci při interpretaci výsledků výzkumu, přičemž také výrazně propojuje kvantitativní a kvalitativní analýzu zkoumaných jevů.
Většina studií zakomponovaných do posuzované monografie je zaměřena na dílčí problematiku. Dvě studie, a to studie č. 6 Syntactic constancy of clause elements between English and Czech (1. kapitola) a studie č. 10 Basic Distribution of Communicative Dynamism vs. Nonlinear Indication of Functional Sentence Perspective (2. kapitola), mají zevšeobecňující a shrnující charakter a jsou potenciálním východiskem pro další vývoj sledovaných výzkumných cílů.
Ve své předmluvě charakterizuje autorka soubor 24 článků z hlediska použité metodologie, především ve světle propojenosti a průniku jednotlivých aspektů výzkumu do všech pěti kapitol monografie. Vysvěluje, za jakých okolností monografie vznikala a jak se v průběhu delšího tvůrčího období (od roku 1999) měnily autorčiny názory, přístupy a preference.
Jazykový materiál tvoří vlastní korpus, který představuje jazyk anglicky psané fikce a jejího překladu do češtiny a naopak. Autorka si je vědoma skutečnosti, že překlad posouvá některé autentické jazykové stylizace, může být subjektivní a tak částečně ovlivnit výsledky výzkumu.
Je třeba vyzvednout skutečnost, že rozdíly mezi angličtinou a češtinou sleduje autorka nejen v rovině typologické, ale přihlíží také ke stylistickým aspektům jazykového ztvárnění. Právě tyto rysy budou zřejmě v popředí pozornosti v jejích budoucích studiích.
Lze konstatovat, že monografie prof. Libuše Duškové přináší ucelený pohled na syntaktickou rovinu anglického a českého jazyka ve vztahu k FSP. Soustřeďuje se také na textové a stylistické aspekty FSP při porovnání angličtiny s češtinou. Mapuje vývoj lingvistického myšlení v této oblasti od dob Mathesiových až po současnost. Je třeba vyzvednout záměr autorky navázat na tradici Pražské školy a reagovat na nejnovější vývoj teorie FSP, reprezentovaný především brněnskou školou Jana Firbase, jejíž důstojnou pokračovatelkou a propagátorkou autorka této monografie bezesporu je.

Z recenzního posudku: prof. PhDr. Ludmila Urbanová, CSc.