Jak děti zjistí, že slovo „pes“ označuje psa a ne třeba kočku, auto anebo člověka? Jak poznají, co znamenají slovesa „myslet“ nebo „věřit“, přídavná jména „dobrý“ či „bílý“, anebo třeba slova označující abstraktní jevy, jako jsou „hypotéka“ nebo „příběh“? Děti si slova osvojují poměrně rychle, obvykle bez toho, aby je to někdo explicitně učil. Porozumění významům slov je jedním ze základních problémů současného zkoumání lidského myšlení. Paul Bloom zastává přístup, že učení se významům slov je výsledkem interakce rozličných kognitivních a jazykových schopností, mezi něž patří schopnost porozumět záměrům druhých lidí, schopnost osvojit si abstraktní pojmy, schopnost porozumět syntaktické struktuře a určité obecnější schopnosti týkající se paměti a učení.
Ačkoli ostatní vědci dosud spojovali učení se slovům s některou z těchto dovedností, Bloom je první, kdo ukazuje, že k úplnému porozumění slovům je potřeba všech těchto lidských schopností. Na to, aby si děti – ale i dospělí – osvojili i ta nejjednodušší slova, potřebují bohaté pojmové, sociální a jazykové dovednosti, které se vzájemně doplňují.
PODĚKOVÁNÍ
1 PRVNÍ SLOVA
Problémy učení se slovům
Několik faktů o slovech a o tom, jak se je učíme
Jak se děti učí významum slov
Východiska
Děti
Učení
Slova
Význam
Obsah následujících kapitol
2 RYCHLÉ MAPOVÁNÍ A PRŮBĚH UČENÍ SE SLOVŮM
Rychlé mapování
Průběh učení se slovům
První slova
Slovníkový spurt
Pozdější učení se slovům
Vysvětlení průběhu učení se slovům
Rozdíly mezi jednotlivci
Tempo osvojování
Styl
Výsledný stav
O čem vypovídají rozdíly mezi jednotlivci o učení se slovům?
3 UČENÍ SE SLOVŮM A TEORIE MYSLI
Asociující dítě
Augustinovské dítě
Lexikální kontrast
O co se jedná?
Povaha a původ
Výhrady
Funkce
Původ slov
Učení se slovům s teorií mysli a bez ní
Teorie mysli u dospělých
Učení se slovům u šimpanzů
Omezení teorie mysli
4 JMÉNA PŘEDMĚTŮ A DALŠÍ OBECNÁ POJMENOVANÍ
Jak funguje znalost slov
Přístup k formě
Přístup k pojmu
Přístup k propojení mezi formou a pojmem
Předměty
Předpoklad celosti předmětu
Jednoduché a komplexní předměty
Překonání předpokladu celosti předmětu
Jednotliviny, které nejsou předměty
Hypotéza generalizace
Nedostatky hypotézy generalizace
Nalézání správných slov
Řešení problému s propojováním jako první krok
5 ZÁJMENA A VLASTNÍ JMÉNA
Zájmena
Úvodní poznámky
Vodítka pro učení se zájmenům
Vlastní jména
Úvodní poznámky
Vodítka pro učení se vlastním jménům
Jména pro druhy a jednotliviny
Myšlení o druzích a jednotlivinách
Individuace a identita
6 POJMY A KATEGORIE
K čemu jsou pojmy?
Percepce, vlastnosti a esence
Vlastnosti
Esence
Důležitost tvaru
Známé kategorie
Známá slova
Nová slova pro nové kategorie
Lidské výtvory
Pojmenovávání u dětí
Struktura pojmů
Slabší verze esencialismu
7 POJMENOVÁNÍ REPREZENTACí
Pojmenovávání vizuálních reprezentací u dospělých
Porozumění vizuálním reprezentacím u dětí
Intencionální povaha pojmenovávání obrazů u dětí
Vývoj pojmenovávání obrazů
8 UČENÍ SE SLOVŮM NA ZÁKLADE JAZYKOVÉHO KONTEXTU
Učení se slovům na základě nesyntaktického kontextu
Syntaktická vodítka pro význam slov
Doklady existence syntaktických vodítek pro význam slov
Syntax a osvojování podstatných jmen
Předměty, látky, jednotliviny
Pevné látky
Syntax a osvojování sloves
Role syntaxe v osvojování přídavných jmen a předložek
Jak se děti dozvědí o syntaktických vodítkách
Pro odhalení významu slov?
Důležitost syntaxe
Role syntaxe v teorii učení se slovům
9 SLOVA OZNAČUJÍCÍ ČÍSLA
Čísla v myslích zvířat a dětí
Problém učení se pojmenováním čísel
Teorie osvojování pojmenování čísel
Jazyková vodítka pro osvojování pojmenování čísel
Analýza jazykového kontextu, v němž jsou použita pojmenování čísel
Učení se přesným významům pojmenování čísel
Jazyk a čísla v lidské evoluci
Jazyk a čísla v kognitivním vývoji
Vývoj čísel a pojmenování čísel
10 SLOVA A POJMY
Jazyk, myšlení a strukturované myšlení
Mezijazykové rozdíly
Vnitřní řeč Jazyk a pojmy
Svět beze slov
11 SLOVO ZÁVĚREM
DOSLOV K ČESKÉMU VYDÁNÍ
TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍČEK
POZNÁMKA PŘEKLADATELE
POUŽITÁ LITERATURA
JMENNÝ A VĚCNÝ REJSTŘÍK
