PRAHA KARLA IV. přináší barvitý obraz hlavního města Království českého v období vrcholící gotické kultury a umění na pozadí historických souvislostí, které se staly pro Prahu za vlády Karla IV. (1347–1378) mimořádně příznivými. Po Karlově korunovaci v roce 1355 na římského císaře se stává hlavní město zemí Koruny české poprvé ve své historii i metropolí Svaté říše římské. Praha Karla IV. otevřela své brány a nabídla "stůl k pohoštění prostřený" stavitelům, studentům, umělcům, řemeslníkům, hostům, ať přicházeli odkudkoliv. V královské a císařské prestižní péči, do níž se vedle Karlovy vladařské pozice v Evropě promítla jeho západoevropská vzdělanost a kosmopolitní otevřenost stejně jako víra, respekt k přemyslovské tradici a osobní zaujetí, vykvetlo město do neotřelé krásy. Katedrála, kamenný most, univerzita a vybudování Nového Města s jeho magickým křížem kostelů dodnes stvrzují jako kamenné pečeti pražskou tvář gotické architektury, signovanou malbou a plastikou a celou sférou duchovní kultury.
Knihu doplňuje kolem 130 fotografií pražských památek, reálií a dokumentačních obrázků.
Text Jana Royta je hutnou a přesto velmi srozumitelnou výpovědí o památkách a pramenech vypovídajících o osobě Karla IV. a o jeho době. Je kompendiem informací, které se přehledným způsobem čtenáři předkládají ve schématu, jež je určující pro edici Praha. Město Praha je tedy hlavním tématem, s nímž se seznamujeme v úvodní kapitole; dočteme se o meznících Karlova života a o výrazných pražských objektech, které tvoří výmluvné kulisy Karlových osudů. Centrální pozici přitom zachovávají budovy Pražského hradu, zejména katedrála, jedno z ústředních Karlových děl. Text sestoupí z Hradu do Starého Města, aby v hutné zkratce představil zrod a první podobu univerzity, nového vltavského mostu, ústředních staveb spjatých se Staroměstským náměstím (jde zejména o dům U zvonu a o Týnský chrám). Dále je pozornost věnována Novému Městu, rovněž primárnímu výsledku Karlova zakladatelského úsilí.
Je logické, že zvláštní pozornost se zde vedle radnice obrací k novoměstským chrámům, které tvoří urbanistikou a ideovou osu Karlova díla, a k opevnění, které prostor nového města definovalo. V souladu s programem edice text Jana Royta oživuje Karlovu Prahu medailonky vynikajících osobností.
Následuje další důležitá část, kterou je průvodce Karlovou Prahou založený opět na obrazovém materiálu s hutnými informačními texty. Jde především o obrazové a textové informace o významných architektonických objektech a o jejich umělecké výzdobě (Hrad, Nové Město, Staré Město).
Další kapitola je věnována fyzické a duchovní podobě Karla IV. s odkazy na výsledky antropologického průzkumu Karlových ostatků a na svědectví písemných pramenů dokumentujících Karlovy činy a Karlovo myšlení.
Domnívám se, že text Jana Royta dobře naplňuje záměr spojovaný s edicí Praha a že bude čtenářsky zajímavým a důstojným příspěvkem k sérii akcí plánovaných ke karlovskému jubileu.
Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Petr Sommer, CSc., DSc.
K sedmistému výročí narození římského císaře a českého krále Karla IV. vydalo nakladatelství Karolinum v rámci své edice Praha publikaci „Praha Karla IV.“ historika umění, profesora Jana Royta. Jednotlivé svazky edice chtějí výstižným a zasvěceným způsobem přiblížit tisíciletý vývoj města s jeho hmotnými a duchovními proměnami a napomáhat tak k šíření povědomí o české kultuře a vzdělanosti.
Roytova kniha je zasvěcena, jak dokládá její název, Praze jako hlavnímu městu zemí Koruny české v období vrcholící gotické kultury a umění na pozadí historických souvislostí za vlády Karla IV. (1346-1378). Praha se navíc po Karlově císařské korunovaci v roce 1355 stala i hlavním centrem samotné Svaté říše římské a zároveň vyhledávaným cílem četných stavitelů, umělců, řemeslníků, studentů a hostů z různých končin tehdejší Evropy.
Karel IV. z rodu Lucemburků přeměnil město k obrazu svému. Dodnes můžeme obdivovat některé památky z jeho doby, které vtiskly městu jeho neodmyslitelnou podobu (Svatovítská katedrála, Kamenný (Karlův) most, Nové Město pražské). Řada z nich se stala významnou součástí Karlovy panovnické ideologie a propagandy. I díky těmto památkám vnímáme Karla IV. jako výjimečného panovníka, významného mecenáše a zakladatele.
Publikace stejně jako předešlé svazky edice Praha je rozdělena do dvou hlavních částí. První nazvaná „Praha Karla IV.“ je zasvěceným souhrnným výkladem tématu, v němž se autor věnuje nejen Praze, ale i životu, vládě a době Karla IV. Stať je doplněna bohatým obrazovým doprovodem (fotografie, mapy) a popisky k jednotlivým reprodukcím jsou vhodným doplněním a zároveň rozšířením hlavního textu. I když v textu najdeme pár nepřesností, jedná se o pěkný příspěvek ke karlovskému výročí.
Druhou částí je samotný „průvodce městem“, tvořený souborem fotografií dochovaných památek. Ke každé památce je přidán stručný a hlavně zasvěcený komentář. V průvodci Prahou najdeme celkem čtyřicet položek, které „přímo“ vybízejí čtenáře, aby se vydal v jejich stopách. Největší pozornost je věnována Svatovítské katedrále (celkově jedenáct položek) a samostatným „heslem“ je i Svatovítský poklad, jehož reprezentativní část si může každý prohlédnout v rámci stálé expozice v kapli sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu.
Fotografiemi jsou zpřístupněny i ty části katedrály, kam se běžný návštěvník nedostane (kupř. vnitřní triforium). Významným Karlovým počinem bylo i založení Nového Města pražského, na jehož území se až do současnosti dochovalo docela velké množství zajímavých, hlavně sakrálních staveb. Jako „bonus“ je do knihy zařazena ještě kratičká kapitola „Fyzická a duchovní tvář Karla IV.“, která by si však určitě zasloužila rozšíření.
Publikaci doplňuje rodokmen nazvaný „Karel IV. – předkové a potomci“, stručný přehled významných osobností, lokalizační rejstřík s mapkou popsaných objektů, plánky Svatovítské katedrály a Nového Města pražského.
Kniha „Praha Karla IV.“ profesora Jana Royta je velice pěknou publikací, která obsahově i svým provedením zapadá do edice Praha. Nakladatelství Karolinum připravuje i anglické vydání tohoto zajímavého průvodce nejen Karlovskou Prahou.
Marek Zágora,
www.stavitele-katedral.cz
Jan Royt vytvořil pozoruhodnou a široce založenou syntézu, jež nám nabízí obraz gotického umění Prahy a doby Karla IV. na pozadí kulturně historických souvislostí. Donátorské a fundátorské aktivity panovníka v hlavním městě království konfrontoval ve vzájemných vztazích k dobovým událostem a paralelně sledoval četné přesahy a vazby k českému a mezinárodnímu prostředí. Autor kladl současně důraz na duchovní a uměleckohistorickou charakteristiku této epochy. Před námi se odvíjí poutavý a velice čtivě napsaný příběh, v němž se prolínají záměry, představy, vize a velkorysé ambice Karla IV. konfrontované a interpretované v unikátních památkách této epochy, ale zejména v atmosféře gotického města, jemuž předurčil český král a následně také i římský císař úlohu "druhého nebo malého Říma", jak se někdy také tato idea interpretuje. Karel IV. významně ovlivnil urbanistickou a architektonickou podobu Prahy, ale také bohatou a umělecky kvalitní malířskou a sochařskou výzdobu, jež mnohé stavby provázela. Přínosem práce je analýza interiéru založená na rekonstrukci původního stavu a opírající se o písemné prameny (např. kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta). Vysoká úroveň lucemburské výtvarné kultury a její internacionální charakter nacházely svoji silnou reflexi na mnohých dílech, jež vznikala v Praze za vlády Karla IV. z podnětu města a měšťanů, církevních institucí, případně aristokracie.
Pobyt v Itálii v roce 1333, kde se Karel IV. angažoval a plnil tak pověření Jana Lucemburského, se stal pro Royta určitým prologem k celkové koncepci textu. Návrat Karla IV. do Čech byl ovlivněn nejen příchodem delegace české šlechty, jejíž přání s potěšením vyslyšel, ale také politickými a vojenskými zkušenostmi, které získal v Itálii a to jak v negativní, tak i v pozitivní rovině. Poznal zde vyspělé kulturní a umělecké prostředí zdejších měst. Z těchto podnětů a zdrojů se zrodila inspirace pro další formování záměrů a koncepcí, které měly vliv na podobu Prahy a její postavení na území Říše. Nelze jistě pominout Karlovu výchovu ve Francii, která patřila ke stěžejním východiskům panovnické ideologie a představovala inspiraci pro jeho další životní dráhu, jak autor zdůraznil.
Příběh Prahy Jana Royta se odvíjí od prvních velkých realizací Karla IV. Po příchodu do Čech zahájil přestavbu Pražského hradu. Soustředil se na královský palác a zejména v jeho úvahách zaujala dominantní postavení katedrála sv. Víta, které věnoval pozornost až do konce svého života. V průběhu své vlády se zaměřil panovník na mnohé významné fundace -Karlův most, Staroměstskou mosteckou věž, kláštery a kostely s jejich výzdobou, které naplnily jeho ideu Prahy jako politického a kulturního centra říše. Založení univerzity patřilo k oněm aktům, které zvýšily prestiž města a úroveň vzdělanosti nejen v zemích Koruny české. Mezinárodní věhlas Prahy v Evropě posílila vysoká intelektuální úroveň příslušníků jeho dvora, případně osobností, jež patřily k okruhu panovníka (Arnošt z Pardubic, Jan Očko z Vlašimi, Mistr Havel ze Strahova ad.) nebo jejichž návštěvy nebo pobyty byly v Evropě v daném kontextu na této úrovni vnímány (Petrarca, Cola di Rienzo aj.) Původní území pražských měst neodpovídalo ambicióznímu programu Karla IV. a tak již v roce 1348 založil Nové Město pražské jako základní předpoklad velkorysého rozvoje Prahy. Specifický obraz panovníka přináší drobný medailon nazvaný - Fyzická a duchovní tvář Karla IV.
Z koncepce této ediční řady vychází část nazvaná Průvodce městem, která doplňuje výstižnými charakteristikami vybraných památek předcházející text stejně jako popisky k fotografiím, které plní shodnou roli.
Práce reflektuje nejnovější výsledky bádání o lucemburské gotice, na němž se v posledních desetiletích podílel Jan Royt významnou měrou a přibližuje je tak, srozumitelnou formou i čtenáři, který není obeznámen s odbornou literaturou.
Kniha s rozsáhlou fotografickou přílohou bude nepochybně významným přínosem k výročí Karla IV.
Z recenzního posudku: doc. PhDr. Vladimír Hrubý
