Když se v prùbìhu 19. a na poèátku 20. století utváøela èeská národní kultura, jedním z fenoménù, k nimž se obrozeneètí buditelé národa vztahovali, byla i øecko-øímská antika - èi lépe øeèeno dobovì podmínìná pøedstava o ní.

Tato kniha na rùzných pøikladech ze života tehdejší èeské spoleènosti ukazuje, že "obrozenecká antika" byla kulturním konstruktem sui generis, který dodnes èasto nepostøehnutelným, o to však zásadnìjším zpùsobem zpùsobem ovlivòuje souèasné chápání antiky a jejího místa v èeské kultuøe.