Plnobarevná publikace představuje v reprezentativním výběru bohatství Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zastoupeny jsou nejen nejzajímavější historické mapy světa, Evropy a českých zemí, ale i mapy námořní, veduty, glóby a některé kuriozity. Každá mapa je doplněna medailonem autora, stručnou charakteristikou a bibliografií.

Publikace přináší přehled více než sto dvacet let probíhajícího vývoje dnešní Mapové sbírky PřF UK, stručnou charakteristiku nej významnějších exemplářů a výběr padesáti obrazových příloh, podávajících představu o širokém geografickém, historickém i tematickém spektru albertovského sbírkového fondu.
Autorka úvodní části podrobně sleduje nej starší počátky vývoje sbírky při universitním Geografickém ústavu od devadesátých letech 19.století, přes získání vlastních prostor na počátku století dvacátého, úsilí o osamostatnění v meziválečném období i problematické etapy nejen válečné, ale především poválečné, kdy se sbírka rozšířila o významné přírůstky, ale současně se na delší čas ocitla ve víru organizačních změn: byla včleněna do Akademie věd a po čtyřiceti letech poněkud nejasného majetkoprávního stavu opět vrácena původnímu vlastníkovi, Univerzitě Karlově.
Výklad, opírající se jak o archivní materiály, tak odbornou literaturu, provází řada důležitých informací o nejvýznamnějších osobnostech se sbírkou spojených, o zahraničních vzorech, ze kterých její zakladatelé vycházeli, o stavebním vývoji, finančních možnostech v jednotlivých obdobích i velkorysé ediční činnosti. Zmíněny jsou i uvažované, vesměs problematické alternativy včlenění sbírky do dalších institucí či stěhovaní mimo Prahu apod. (nahlédnutí do archivů jiných institucí by patrně odkrylo ještě dramatičtější okolnosti, např. odpor ředitele Národní knihovny předat její mapovou sbírku). Závěrem úvodního textu je popsán aktuální stav uložení, katalogizace, digitalizace fondu a souvisejících projektů. Naznačeny jsou i záměry pro nejbližší budoucnost. Následující stručný úvod k obrazovým přílohám poněkud naráží na skutečnost, že jakákoliv snaha o popis tak rozsáhlé sbírky na prostoru necelých dvou stran může samozřejmě vždy vést jen k velmi všeobecným sdělením, zde navíc obsahuje infromace, které se mnohdy opakují v následujících obsažných komentářích - ty naopak lze již hodnotit jednoznačně kladně - k reprodukcím jednotlivých vybraných děl.
Každá z padesáti map je provázena informacemi o autorech a dílu, a reprezentována jednak jako celek, jednak výřezem určitého pozoruhodného detailu. Výběr map, plánů a globů sahá od nej starších map světové kartografie (zde jde samozřejmě o faksimilie, dnes ovšem již s vlastní historickou hodnotou), přes základní díla bohemikální kartografie, unikáty či jinak pozoruhodné tisky až k cenné kolekci globů, a provází tak čtenáře jednotlivými vývojovými etapami, s postupnými přesuny center kartografické produkce a nástupem nových technik tisku.
Známější tituly jednoznačně dokládají, že albertovská sbírka pokrývá historii světové kartografie a bohemikální zvláště na dostatečně reprezentativní úrovni, pro čtenáře jsou však nej přínosnějšími mapy méně známé či unikátní, jejichž podíl ve výběru snad mohl být ještě výraznější.
Důkladněji by mohly Mapovou sbírku PřF UK představit pouze publikace, věnované dílčím okruhům fondu.

Z recenzního posudku: PhDr. Jan Sobotka