Liber viaticus si dal pořídit Jan ze Středy, vzdělaný a uměnímilovný prelát z nejužšího okruhu rádců a důvěrníků Karla IV., mezi lety 1353 a 1364. Po obsahové stránce jde o breviář, ale důležitá je především malířská výzdoba. Ve vynikající práci iluminátora se projevují vlivy toskánské a francouzské, ale výzdoba rukopisu zároveň stojí u vzniku nového, národního slohu knižní malby.

První moderní monografie věnovaná jedné z nejcennějších památek české středověké kultury se skládá ze dvou svazků. V prvním z nich představují Liber viaticus studie předních historiků a historiků umění, druhý svazek obsahuje zmenšenou fotografickou reprodukci rukopisu.