Odborná monografie Dory Polákové je vyzrálým příspěvkem pro českou hispanistiku,
v němž je předložen erudovaný, do širokých kulturních kontextů otevřený výklad díla (zejména povídky) nikaragujského spisovatele Rudéna Daría, stěžejní osobnosti hispanoamerického modernismu. Než se autorka soustředí na dané ústřední téma, načrtává charakter celé kulturní epochy přelomu 19. a 20. století, poskytující Daríovi prostor pro formování jeho života, myšlení a literární zápasy; na fin de siècle navazují zajímavě pojaté biografické pasáže. Téma modernismu i styl autorky dokáže nepochybně zaujmout více čtenářů, než je zasvěcených hispanistů.

Dobře zvolené téma umožnilo spojit soustředěnou monografii o jednom autorovi s otevřeností do širokých literáměhistorických a kulturních kontextů. Ruben Dario zde vyvstává nejen jako stěžejní osobnost hispanoamerické literatury, ale jako reprezentant celé epochy přelomu 19. a 20. století v euroamerické civilizaci. Autorka má neustále na mysli celé toto hnutí duchovní obnovy, které v polemice s dosavadní převahou pozitivismu procházelo myšlením a uměním evropských a amerických zemí a které bylo rozhodující pro celé 20. století. Na latinsko-americkém pomezí západního světa dostalo zvláště zřetelné kontury a v Daríovi se odkrývá jeho kondenzace. V jeho díle se prosycenost různými tradicemi pojí s mimořádnou kreativitou a nesmírným vlivem jak v Hispánské Americe, tak i ve Španělsku (tzv. návrat karavel).
Text je promyšleně jasně rozvržen. Obecná vstupní kapitola pořádá široké téma kolem několika klíčových slov. Biografie nikaragujského básníka nastiňuje celé jeho dílo a využívá jeho života v různých zemích k zapojení širších historických kontextů (například u Daríova vztahu k USA se ukazuje počátek světové velmocenské konstelace). Estetická cesta Rubena Daria je cestou moderního umění, s jeho rozporným vztahem k modernitě, včetně žurnalistické práce. Kapitola věnovaná žánru povídky v Daríově díle spojuje genologické aspekty, modemistickou poetiku a její hispanoamerickou specifičnost. Vlastní interpretace povídek a románových pokusů se noří do jejich literární jedinečnosti, ale vždy s vědomím "paměti literatury": tematických topoi a žánrových intertextových vazeb. Výborně je formulován závěr.
K cenným hodnotám této knihy patří autorčin smysl pro rozpornost a otevřenost významů ve všech rovinách: ambivalentní významy děl i ambivalentní kulturní vztahy, otevřenost cizímu a hloubka tradice, napětí tvorby a existence "mezi propastí a nebem". Porozumění pro uměleckou svébytnost literatury je pro Doru Polákovou nejen tématem (přínosem přelomu století pro následující avantgardu), ale také vlastním úhlem pohledu.
Autorce se daří v erudovaném výkladu, podloženém rozsáhlou odbornou četbou, neztratit potěšení z literatury: vyzařuje z jejího talentovaného stylu a z výborně vybíraných a překládaným citátů, včetně záliby pro motto.
(...)
Po všech stránkách vyzrálé odborné dílo, splňující všechny akademické nároky. Znamená přínos pro českou hispanistiku a stane se neopominutelnou knihou pro univerzitní studenty; ale má širší dosah v zapojení hispanoamerické literatury do českého kulturního povědomí a porozumění pro význam Hispánské Ameriky v reflexi euroamerické kultury. Jednoznačně doporučuji tuto knihu k vydání.

Z recenzního posudku: prof. Anna Housková