Monografie se zabývá španělskou modalitou. Analýza španělského modálního systému je postavena na teoretické koncepci vypracované Bohumilem Zavadilem, která pracuje se spektrem modálních významů. Práce se zaměřuje na oblasti, kde se jednotlivé modální významy prolínají nebo vzájemně ovlivňují. Teoretické zkoumání je doprovázeno korpusovými analýzami, které sledují použití slovesného způsobu ve vybraných konstrukcích, případně modální interpretaci konkrétních výpovědí v závislosti na kontextu. Je formulován závěr, že oblasti přechodu mezi dvěma modálními významy jsou zcela přirozenou součástí španělského modálního systému a kombinace dvou modálních významů uvnitř jediné výpovědi má přímé důsledky na volbu modu.

Předkládaná monografie se zabývá přechodovými oblastmi na pomezí různých typů modality, tj. vztahy různých modálních významů. Autorka nejprve představuje obecné aspekty modality a již zde je patrná její důkladná teoretická průprava a pečlivé prostudování relevantní literatury - viz velice rozsáhlé bibliografické reference. Výklad postupuje logicky od pojed modality jakožto kategorie logické, přes koncepce kognitivní k perspektivě univerzalistické a je doplněn zevrubnou bibliografickou sondou. Následuje oddíl věnovaný Zavadilové koncepci modality, kterou autorka pojímá jako teoreticko-popisný aparát pro své analýzy. Tato detailně propracovaná, teoreticky pevné zakotvená a španělštině na míru šitá koncepce dovoluje autorce dospět k podloženým a přesvědčivým závěrům. Je dobré, že autorka nezužuje chápání modality pouze na slovesný modus a že v souladu se Zavadilem uvažuje i o jiných jazykových prostředcích vyjádření modality (např. suprasegmentální prostředky). Ve své analýze se potom zaměřuje právě na volbu modu a ostatní systémové prostředky nechává pochopitelně stranou zájmu. Zároveň autorka přebírá Zavadilovy typy modálních významů a vymezuje konkrétní dílčí aspekt problematiky, na kterou se zaměří - totiž na slovesný modus ve vztahu k modalizátorům v přechodových oblastech mezi modálními významy. Tyto jsou analyzovány v kapitolách 2 až 7, tedy každá kapitola zpracovává jeden vztah. Zkoumání jednotlivých vztahů mezi modálními významy je z důvodu analýzy vždy zúženo na reprezentativní typy, které jsou ověřovány korpusovou analýzou. Paralelní korpus se v rukou autorky díky přesvědčivě voleným kritériím analýzy stává cenným pomocníkem, zejména pro podložení úzu v případech neobligatorní volby modu. O schopnosti vidět širší souvislosti přesvědčují pečlivě volené dotazy a tam, kde výsledky jsou málo početné, vypomáhá si autorka jiným korpusem.
(...)
Tematicky i metodologicky obtížného tématu vyžadujícího nadstandardní vhled do problematiky se autorka zhošťuje se ctí. Pohybuje se suverénně v teoretických konceptech a kriticky pracuje s jazykovým materiálem tak, aby bylo možné ověřit stanovené hypotézy. Předkládaná monografie dle mého názoru představuje značný přínos nejen v oblasti romanistiky, ale také v oblasti obecné lingvistiky, nehledě na to, že Dana Kratochvílová volbou publikovat svoji práci v angličtině vzdává hold Bohumilovi Zavadilovi, jehož zásadní díla ohledně tohoto aspektu byla publikována v češtině.

Z recenzního posudku: Mgr. Miroslava Aurová, PhD.