Role Německa na mezinárodní scéně je častým terčem kritiky. Německá zahraniční politika se jednou jeví jako příliš asertivní a sobecká, podruhé jako alibistická a ustrašená. Jednou Spolková republika tvrdě vymáhá dodržování mezinárodních pravidel, aby je vzápětí bez okolků porušila. Někdy zůstává až naivně působícím zastáncem humanitárních hodnot, zatímco jindy chladnokrevně sleduje své obchodní či bezpečnostní zájmy. Kniha Jakuba Eberleho a Vladimíra Handla přináší originální vysvětlení těchto krizí a rozporů. Německo je podle nich rozpolcená mocnost, jejíž politické rozhodování je výsledkem těkání a kompromisů mezi různými, často protichůdnými zahraničněpolitickými identitami. Detailně zkoumá tří kontroverzní oblasti německé zahraniční politiky: vztah k Rusku, vývoz zbraní a jeho ekonomickou diplomacii. Autoři tak zpochybňují představu, že je dnes možné pohlížet na stát jako na jednolitého aktéra s jednoznačnou zahraniční politikou.