Předložená monografie si klade za cíl představit vývoj pravidel chování v silničním provozu v éře socialismu, tedy v letech 1948–1989. Ve zkoumaném období prošel motorismus bouřlivým rozvojem, provoz na silnicích a ulicích zhoustl a úměrně tomu stoupala nehodovost. Ta se stávala impulsem ke změnám, v nichž se promítala ideologická, politická, dopravněbezpečnostní a ekonomická hlediska. Vedle vlastních pravidel silničního provozu se monografie zabývá i problematikou dopravních nehod, technického stavu vozidel, dopravního značení či pojištění. Pozornost je věnována také praktickým detailům, jako je používání ochranných přileb nebo bezpečnostních pásů, obsah výcviku řidičů a jejich zkoušek či testování alkoholu za volantem.