Lidské vědomí směřuje ve svém vývoji vždy dál, do širší a vyšší dimenze. To ovšem můžeme uvidět a zažívat teprve tehdy, pokud si dovolíme se bez zábran a naplno otevřít životu, jak se děje - to se týká minulosti, přítomnosti i budoucnosti.

Hlavním tématem této knihy je vývoj lidské duše a vědomí a hluboké otisky, které člověk na různých stupních svého života zažívá.
Autor klade vedle sebe individuální vývoj (od embrya po starého člověka) a vývoj společenský (od "vyhnání z ráje" po "moderní civilizaci"). Tato paralela umožňuje odhalit podstatu základních lží a mýtů dnešního "moderního" světa - jeho faktickou "nedospělost". (Např. naše posedlost "opravováním světa" a "vylepšováním sebe sama" odpovídá zjevně fázi pubertálního vzdoru, kterým se vyhýbáme skutečnému životu a odpovědnosti.)
Jako možnost překonání této "vývojové fáze" nabízí autor proces integrace, který umožňuje uvidět náš život z pozice dospělosti - tedy tak, jak je - a s důvěrou se do něj nechat "padnout".