DETAIL TITULU:
Kantoři, varhaníci, trubači. Hudební kultura moravských královských
měst v letech 1500 - 1620
Studeničová Hana
Archiv města Brna 2023
brožovaná, 400 str.
ISBN 9788086736730
-
anotace
Hlavní cíl předkládané práce představuje prezentace nejnovějších poznatků o hudební kultuře ve čtyřech vybraných moravských královských městech (Brně, Znojmě, Jihlavě a Olomouci) v předbělohorském období, přičemž důležité kritérium představuje syntéza všech získaných informací a jejich následné prezentování jako celku, byť s konkrétními příklady z daných měst.
Těžiště knihy spočívá ve čtyřech obsáhlých kapitolách. První stať se věnuje hlavním hudebním osobnostem - příslušníkům literátských bratrstev, kantorům, choralistům, varhaníkům, varhanářům a městským trubačům - a přináší fakta o jejich hudebních povinnostech nebo platebních podmínkách.
Druhá část textu mapuje hlavní hudební události ve výše uvedených městech ve sledovaném období. Popisuje liturgické obřady ve farních kostelích, během nichž zaznívala hudba, stejně jako slavnostní hostiny z prostředí světského.
Třetí kapitola je zaměřena na hudební repertoár, jenž během těchto ceremonií zazníval. Vzhledem k situaci, kdy se kromě dvou polyfonních rukopisů z Brna nedochovaly z vybraného období žádné další hudební památky, je pozornost věnována pramenům nehudebním, které však o repertoáru provozovaném v uvedených městech velmi obsáhle informují.
Svým charakterem odlišná čtvrtá kapitola pak přináší seznam všech zjištěných jmen kantorů, zpěváků, varhanářů, varhaníků, městských trubačů a dalších významných osobností, jež určitým způsobem zasáhly do (nejen) hudební kultury moravských měst předbělohorského období.
Těžiště knihy spočívá ve čtyřech obsáhlých kapitolách. První stať se věnuje hlavním hudebním osobnostem - příslušníkům literátských bratrstev, kantorům, choralistům, varhaníkům, varhanářům a městským trubačům - a přináší fakta o jejich hudebních povinnostech nebo platebních podmínkách.
Druhá část textu mapuje hlavní hudební události ve výše uvedených městech ve sledovaném období. Popisuje liturgické obřady ve farních kostelích, během nichž zaznívala hudba, stejně jako slavnostní hostiny z prostředí světského.
Třetí kapitola je zaměřena na hudební repertoár, jenž během těchto ceremonií zazníval. Vzhledem k situaci, kdy se kromě dvou polyfonních rukopisů z Brna nedochovaly z vybraného období žádné další hudební památky, je pozornost věnována pramenům nehudebním, které však o repertoáru provozovaném v uvedených městech velmi obsáhle informují.
Svým charakterem odlišná čtvrtá kapitola pak přináší seznam všech zjištěných jmen kantorů, zpěváků, varhanářů, varhaníků, městských trubačů a dalších významných osobností, jež určitým způsobem zasáhly do (nejen) hudební kultury moravských měst předbělohorského období.