Taneční kritika, popis pohybu, tanec jako metaforické pojmenování, psaná či jen myšlená reflexe tvorby. Jakkoli je tanec lakonicky označován za "umění beze slov", se slovy se nutně setkává, konfrontuje, využívá je. Možné spojnice těchto světů, pohybového a slovně jazykového, představí v připravovaném Speciálním vydání devět tuzemských i zahraničních autorů.

Jak bývá zvykem, i letos se mohou čtenáři těšit na plejádu nejrůznějších přístupů a dílčích okruhů, které autorky a autoři ve svých článcích otevírají. Lucie Kocourková se zabývá historií a stavem tuzemské taneční kritiky, Aneta Krejčík Plšková nabízí pohled na použití slova tanec v popkultuře a mediálním prostoru, Dominika Vašíčková přibližuje vývoj terminologie klasického tance. Lucie Štádlerová nabídne vhled do světa znakového jazyka na jevišti, Marie Niček pozornost věnuje tanečně-pohybové terapii.

Podobně jako v loňském roce, i letos do Speciálního vydání přispěli zahraniční autoři. V Praze působící britská choreografka a performerka Becka McFadden nechává nahlédnout do procesu své tvorby a interpretačního prožívání, jež pomocí slov reflektuje. Britský taneční kritik Sanjoy Roy v podobně osobně laděné výpovědi shrnuje svůj vztah ke slovům o tanci i okolnosti a průběh zrodu jeho nejnovější publikace Work/World, která vznikla v přímé spolupráci s choreografkou Ann Van den Broek a jejím souborem WArd/waRD.

Premiérovým recenzovaným článkem bude studie dvojice autorek Bohumíry Eliášové a Michaely Raisové, jež se zabývá otázkou improvizace na jevišti jako jazykovým problémem.

Publikaci tradičně doplňují přehledové články reflektující uplynulou sezonu, tentokrát z per Romana Vaška, Hany Strejčkové a Daniely Machové.