Intenzivní terénní činnost oddělení archeologických sbírek Muzea hlavního města Prahy v podobě předstihových archeologických výzkumů umožnila záchranu nenahraditelných pramenů pro pochopení pravěkého vývoje pražského území.

Oblastí jeho působení se stalo v letech 1978-1987 především území spojené s výstavbou Jihozápadního Města, a to včetně prostoru polykulturního pravěkého osídlení v Praze-Jinonicích. Do tohoto období spadá i významný záchranný výzkum před stavbou retenční nádrže v poloze Jiviny v Praze-Ruzyni, vedený v roce 1982.

Vedle intenzivní terénní činnosti se oddělení věnovalo také popularizaci archeologické práce,

včetně expozičních a výstavních projektů.

Vrcholné období pravěkého vývoje v průběhu mladší doby železné v Čechách je spojeno s kulturním a historickým vývojem v Evropě v posledních pěti stoletích starého letopočtu. Na rozsáhlých územích Evropy v oblasti severně od Alp vzniká od 5. století př. Kr. laténská civilizace, pojmenovaná podle jejího nejstaršího naleziště La Tene ve Švýcarsku, jejíž neoddělitelnou součástí byly také Čechy.

Laténská civilizace se vyvíjela i na našem území ze závěrečné fáze předchozí starší doby železné,

kdy se přejímáním některých výdobytků středomořských kulturních okruhů, etruského a řeckého, projevují ambice tehdejších vládnoucích elit přiblížit se úrovni života těchto pokročilejších kultur. Spolu s tím se projevuje i potřeba vyjádřit vlastní kulturní identitu a zároveň bohatý potenciál vlastního duchovního světa.

To vše lze vyčíst z archeologických nálezů z časného úseku doby laténské v 5. století př. Kr., které

pocházejí z honosně vybavených hrobů příslušníků vyšších společenských vrstev a zařízení jejich

rezidencí. Z neustále se rozšiřujícího nálezového fondu však lze získat i množství dalších informací o poměrech a podmínkách každodenního života v konkrétních společenstvích, které dávaly směr

dalšímu vývoji a podobu zásadním změnám tehdejšího osídlení.

Záchranné terénní výzkumy archeologů Muzea hlavního města Prahy v osmdesátých letech 20. století v tehdy nově objevený lokalitách v Praze-Ruzyni a v Praze-Jinonicích poskytly

nejen zásadní nové poznatky o nálezových celcích a organizaci i struktuře pohřebišť a tím i nové

poznatky pro sledování sociální struktury pohřbívajících společenství, ale zároveň i možnosti vzájemného srovnání obou současných lokalit. Nové poznatky o světě zdejších společenství 4.-3. století př. Kr. zároveň umožňují sledovat jejich kulturu nejen v materiální oblasti, ale i v uměleckém projevu, v otázkách skupinové identity a ve vzájemných vztazích jednotlivých lokalit na místní i nadregionální úrovni.

Schéma zpracování publikace

Obě pohřebiště jsou nejdříve zpracována odděleně. Úvodní část obsahuje informace o topografii

lokality a jejím přírodním prostředí a dále popis terénní situace a postupu výzkumu. Následuje katalog hrobů se základními údaji antropologického zpracování a ostatních analýz a poté vyhodnocení nálezového fondu. Údaje jsou předloženy vždy také formou souhrnů a přehledů zařazených v textu, ilustrovány jsou tabulkami plánů hrobů a kresebné dokumentace nálezových celků a fototabulkami nálezového fondu, uspořádanými podle druhů nálezů.

V katalogu hrobů i v tabulkách kreseb nálezů uvádíme totožné očíslování nálezů, jaké bylo zavedeno na terénních plánech hrobů a následně i v dokumentaci uložené v archeologické sbírce Muzea hlavního města Prahy. Při popisu nálezů uvádíme jejich vnější rozměry, doplněné vnitřními rozměry v závorkách.

Při popisu spon a opasků se přidržujeme terminologie a chronologie J. Bujny s přihlédnutím k chronologii nálezového fondu M. Čižmáře a J. Waldhausera.

Úplné výsledky antropologické analýzy s uvedením demografické a metrické charakteristiky populace, anatomických odchylek a posouzení zdravotního stavu jsou v kompletní podobě obsaženy v další části publikace. Skutečnost, že zvířecí kosti byly identifikovány pouze na pohřebišti v Praze-Ruzyni, a to pouze v mizivém množství případů, neumožnila další využití antropologického materiálu obou pohřebišť pro analýzu výživy členů pohřbívajících společenství izotopovou metodou a porovnáním údajů lidského a zvířecího kostního materiálu.

Kresebná a fotografická dokumentace nálezového fondu obou pohřebišť.

Archaeologica Pragensia - Supplementum 6