Jiří Šimek ve své knize o morálce zúročuje své mnohaleté zkušenosti "filozofujícího lékaře", psychiatra, psychoterapeuta a vysokoškolského učitele, který svým živelným a nenapodobitelným výkladem ovlivnil a ovlivňuje řadu studentů medicíny, ošetřovatelství a dalších zdravotnických oborů. Po své odborné knize Lékařská etika (Grada, 2015), v níž v písemné podobě sumarizuje to, co se snaží při přednáškách předat studentům pomáhajících profesí, a půvabných úvahách Vážený pane profesore... (SUSA, 2016), kde se naopak sobě vlastním způsobem vypořádává s některými projevy a souvislostmi katolické víry a morálky, v níž vyrůstal a vůči níž si zachovává kritický distanc, přichází s knihou, ve které dává nahlédnout do kuchyně svého etického uvažování, stojícího v pozadí jeho přístupu nejen k otázkám lékařské etiky, ale k životu vůbec.