Kombinovaný básnicko-prozaický překlad jednoho z vrcholných děl středověkého německého dvorského románu

Dvorský román Erek významného německého středověkého autora Hartmanna z Aue († 1210/20) je uměleckým obrazem "artušovského" světa rytířů, konkrétně příběhem zrání mladého příslušníka této vrstvy. Zpočátku se zdá, že Erek vykročil po cestě úspěchu. Sledujeme jeho turnajová i jiná vítězství, ale pak následuje strmý pád, když se odříká společnosti, které by měl svými činy sloužit, a začne žít jen pro lásku ke své ženě Enitě. Poté, co si tuto skutečnost uvědomí, podstupuje mnohá dobrodružství. Zavedou jej na správnou cestu? Na konci románu ve strhujícím podobenství bojuje s rytířem Mabonagrinem, ztělesňujícím Erekovy dřívější mylné představy upřednostňující lásku před službou dvorské společnosti.

Oproti stejnojmenné francouzské předloze Chrétiena de Troyes obohatil Hartmann z Aue své dílo svébytnými inovacemi, z nichž vyniká např. básnický popis nádherného koně, kterého dostala darem Erekova manželka Enita.

Českému čtenáři je Erekův příběh, patřící k vrcholným dílům evropského literárního dědictví, zprostředkován v kombinaci básnického (rýmovaného) a prozaického překladu docentky germanistiky na Masarykově univerzitě v Brně Sylvie Stanovské, která jej doprovodila i úvodní studií o středověkém dvorském románu a Hartmannovi z Aue.