Návrší Cezavy u Blučiny lze bez nadsázky zařadit mezi nejvýznamnější a nejznámější lokality moravského pravěku až raného středověku. Důvodem jsou především dvě skutečnosti - nález dnes již světoznámého hrobu germánského velmože z doby stěhování národů a polykulturní osídlení z doby bronzové. Pro dobu bronzovou znamenají Cezavy zhruba totéž, co např. pro paleolit Dolní Věstonice. Ostatně, nechybělo mnoho a místo věteřovské skupiny mohl vzniknout termín blučinská skupina či kultura starší doby bronzové. V archeologické kulturně periodizační nomenklatuře však Blučina díky návrší Cezavy přece jenom figuruje, a to jako stupeň a horizont Blučina, který reprezentuje počátek doby popelnicových polí ve středním Podunají.