Odborná studie Zloději jazyka od Jeana-Louise Jouberta v překladu Mileny Fučíkové se zabývá problematikou krásné literatury napsané ve francouzském jazyce mimo zeměpisné hranice Francie a postavením francouzštiny v dnešním světě. Frankofonní spisovatelé dostali francouzštinu do vínku coby historické dědictví kolonialismu, nebo si ji zvolili pod tlakem exilu. Jak nezcizeně psát jazykem svého pána a otrokáře, jazykem Druhého? Autor seznamuje čtenáře se světonázory Patricka Chamoiseaua, Édouarda Glissanta, Kateba Yacina, Boubacara Borise Diopa, Assie Djebarové, Mich?le Lalondové a mnohých dalších.
Komplexní avšak ne zcela funkční teorie postkoloniální literatury Jeana-Marka Moury, literatury periferní, menší a bez teritoria Gilla Deleuze a Félixe Guattariho i koncept Tout-Monde Édouarda Glissanta jsou s nadsázkou nahrazeny metaforou o ukradeném jazyce. Frankofonní spisovalé kráčejí sice trnitou identitární a literární cestou, přesto však v ukořistěném jazyce mohou napsat cosi, co jim mateřský jazyk odepřel.